Deník N

„Aby věděly, že tu je možnost protestovat.“ Proč rodiče vzali na Letnou děti a o sýru, co mi dala Hedvika

Magdaléna na demonstraci chtěla sama jet. Doma se o politice a veřejném dění dozvídá dost. S matkou procestovala Afriku i Asii. Foto: Markéta Kutilová
Magdaléna na demonstraci chtěla sama jet. Doma se o politice a veřejném dění dozvídá dost. S matkou procestovala Afriku i Asii. Foto: Markéta Kutilová
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Nedělní demonstrace a vůbec celá série protestů Milionu chvilek pro demokracii se nesou v tak klidném duchu, že s sebou rodiče houfně berou i děti. Mluvili jsme na Letné s několika z nich, proč to dělají.

Mohl to být rok 2015. Sedmnáctého listopadu se protiimigrační demonstranti kousek od Úřadu vlády strkali s policisty – a dodnes nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem odklízel z cesty opuštěný kočárek, výrazně blíž k petardám, těžkooděncům a slznému plynu, než bych kdy s kočárkem chtěl být.

Trvalo to jen chvilku, pak se maminka našla a já se zase změnil v novináře. Ale ta vzpomínka se na Letné v neděli ozvala. A spolu s ní otázka, jestli děti patří na demonstrace. Míněno ty odrostlejší, kojence s sebou matky berou z naprosto pochopitelných důvodů.

Po celém jižním konci Letenské pláně je park, rodin s dětmi se tu v nedělním stínu stromů utábořilo nepočítaně. Je to spíš happening a piknik, projevům z tribuny a reproduktorů tu není rozumět. Ne tedy, že by říkaly něco výrazně jiného než na předchozích demonstracích. Ale až v pondělí ráno společnost T-Mobile uvede, že přišlo 283 tisíc lidí, budou tihle také započítaní.

A o to jde, připouští Bára, jak se mi představila maminka šestiletého Radovana, čtyřletého Prokopa a dvouleté Dorotky. Být započítaní, přispět k velikosti akce, i když o nepohodlí v davu tahle pražská rodina nestojí.

Není demonstrace jako demonstrace. Světový tisk si už v pondělí všiml, že protest, svou velikostí rekordní od roku 1989, se odehrál zcela v klidu. Celá tahle série protestů je pokojná – a lidé si už na to zvykli.

Bára, její manžel Radovan a tři děti byli i na předchozí demonstraci Milionu chvilek na Václavském náměstí. Na dotaz, jestli se v uzavřeném prostranství o děti nebáli, kroutí hlavou. „Lidé tam na nás byli hodní, pouštěli nás, když jsme potřebovali projít. Cítili jsme se tam bezpečně. A tady také.“

Vyzvídám, co na to prarodiče, nebojí se o vnoučata? Podle Radovana ne. „Spíš nechápou, že na demonstrace vůbec chodíme. Třeba má matka

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Protivládní protesty

Reportáž

V tomto okamžiku nejčtenější