Deník N

Investice, jaké svět neviděl, a víc nezávislosti, ale jen někdy. Bilance prvního roku Babišovy vlády

Vláda Andreje Babiše. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Vláda Andreje Babiše. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Přesně před rokem jmenoval prezident Zeman koaliční vládu hnutí ANO a sociálních demokratů. Babišův kabinet si do svého programového prohlášení dal celou řadu závazků a cílů, které se zavázal plnit. Mezi zásadní priority si vláda vetkla například posilování bezpečnosti, investiční plán nebo dobré hospodaření. Tato analýza přináší přehled toho, jak si vlastně Babiš a spol. vedou v prosazování některých věcí, které sami označili za podstatné.

Jaká je vlastně Babišova vláda? Faktem je, že v ní dochází ke spoustě personálních změn. Je také relativně oblíbená, věří jí přes 40 procent lidí, což je z dlouhodobého pohledu slušné číslo. Tato hodnocení ovšem nechejme spíše politikům a pojďme se podívat na to, jak plní své sliby.

Hospodaření státu

„Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních,“ slíbila vláda v programovém prohlášení. Koalice sestavila prozatím jediný rozpočet – ten letošní. V něm počítá s deficitním hospodařením ve výši 40 miliard korun. Se stejným schodkem plánuje podle výhledu hospodařit i v letech 2020 a 2021. V posledních letech se výrazně zvyšují příjmy státu, vybírá více na daních a rekordně nízká nezaměstnanost znamená také více peněz z odvodů.

Vláda si ale nechala pootevřená zadní vrátka pro deficitní hospodaření. V programovém prohlášení totiž také napsala, že pokud výše investic bude vyšší než deficit, je to přijatelné. To se jí plnit daří. Pro letošní rok tak má sice plánovaný schodek 40 miliard, odhadovaná výše investic má po letech stagnace opět překročit hranici sta miliard a má dosáhnout 122 miliard. To se vládě s účastí ANO nepodařilo od roku 2016.

Výrazně rostou ale i výdaje státu. Letos má kabinet v úmyslu utratit 1505 miliard korun, poprvé se tak výdaje státu mohou dostat přes hranici jednoho a půl bilionu. Na jednání vlády 24. června 2019 kabinet schválil základní parametry rozpočtu na příští rok. Stát má opět hospodařit se čtyřicetimiliardovým schodkem. Zajímavostí je, že pro rozpočet nehlasovali vládní sociální demokraté. Ti se hlasování zdrželi. „Chybí v něm peníze na zásadní služby, které ovlivňují životy nás všech. Chybějí finance na zajištění bezpečí občanů, sociální služby a boj se suchem,“ vytýkají sociální demokraté vlastní vládě.

„Je naprosto nepřijatelné, aby chyběly peníze v tolika zásadních oblastech. Jestliže ministerstvo financí není schopno najít prostředky ve prospěch občanů, musíme navýšit příjmy rozpočtu a my máme řešení. Například jen zavedení bankovní daně by přineslo do státního rozpočtu až 14 miliard korun ročně,“ tvrdí také ČSSD.

Návrh na zavedení bankovní daně premiér Babiš opakovaně odmítl. Vláda se obecně zavázala, že nebude daně zvyšovat. Nedávno ovšem předložila návrh, který zvyšuje daně u tabáku, lihu a také hazardu. Nový zákon o daních však dosud předložen nebyl stejně jako zrušení superhrubé mzdy, které v programovém prohlášení najdeme také.

Výši výdajů opatrně kritizují například komunisté, kteří vládu drží. Příští rok by podle nich nemělo hospodaření státu překročit schodek 30 miliard. Výdaje přitom v posledních letech výrazně rostou. Vláda přijímá desítky tisíc nových státních zaměstnanců. Více peněz jde ovšem i důchodcům a také na platy lidí, kteří pro stát pracují. Na platy podle rozpočtu na rok 2019 dává vláda o 23,3 miliardy více než v loňském roce. Opět vzrostly i důchody (v průměru o 900 korun), což rozpočet také zatěžuje.

Výdaje navyšuje také další slib, který ve vládním programu najdeme. Tím je zavedení slev na jízdné pro seniory a pro studenty. „Vláda zavede nejpozději do konce roku 2018 slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory nad 65 let, žáky a studenty do dovršení věku 26 let,“ píše se v programovém prohlášení. Tento závazek splnila koalice bezezbytku, slevy na jízdném se uplatňují od 1. září 2018. Ročně ovšem tento slib přijde státní pokladnu na šest miliard korun.

„Koukejte, obrázky!“

Velkým tématem již první vlády Andreje Babiše byly investice. Babiš se svými ministry trávil jaro 2018 cestami po všech krajích země, kde sepisovali různé požadavky na investiční projekty. Na sportoviště, silnice, kulturní zařízení, vodní nádrže a spoustu dalšího. To všechno se přetavilo do konkrétního velkého slibu vlády: „Sestavíme strategický investiční program.“ Premiér Babiš v průběhu loňského roku informoval o tom, že všechny požadavky na investice by měly být v celkové výši zhruba 3,5 bilionu korun. To jsou pro představu více než dva roční rozpočty celé země.

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Problém je, že tento plán zatím nikdo neviděl. Podle premiérových slov je připravován interně na ministerstvu pro místní rozvoj. Během dubnových interpelací premiér odmítl tento plán zveřejnit. „Tady je, tady ho máte, pane Stanjura, koukejte, jak je celkem hezký. (Ukazuje.) A to je náš interní materiál a na vládě nebyl. A já vám ho nedám, protože to je náš interní materiál. My z toho čerpáme, my z toho děláme rozpočet 2021–2022. Vypadá hezky. (Znovu ukazuje.) Koukejte, obrázky!“ řekl tehdy doslova premiér.

„Já jsem to vymyslel, my jsme to odmakali a děláme na tom, abychom sehnali ty peníze. Proč bych vám to dával? To je náš interní materiál. My na tom pracujeme. A když dospějeme k názoru, že je to tak, jak si představujeme, tak to dáme,“ dodal v dubnu před poslanci Babiš.

Nezávislosti všeho druhu

V posledních týdnech se v souvislosti s protesty proti premiéru Babišovi často skloňuje sousloví „nezávislost justice“. Nejde ovšem o jedinou nezávislost, kterou si koaliční vláda vzala na svá bedra. Podle svého prohlášení by vláda měla dbát také na nezávislost veřejnoprávních médií a také státní správy. Vezměme to od konce.

„Tato vláda nebude do státní správy dosazovat politické nominanty, naopak státní správu otevře a odpolitizuje,“ píše kabinet. Co se týče dosazování lidí do státní správy, počíná si současná vláda skutečně uměřeně. Prozatím se neobjevil případ, kdy by instalovala vyloženě straníka bez jakékoli odborné kompetence na některé místo. V minulých měsících se však spekulovalo o jmenování bývalých politiků (zejména za hnutí ANO) například do pozic velvyslanců.

Kromě Martina Stropnického (který je ovšem profesí diplomat), se mluvilo o Adrianě Krnáčové, Martě Novákové nebo Danu Ťokovi. Nováková sama pro týdeník Respekt přiznala, že o tom s premiérem mluvili. „Premiér mi řekl, že proti mně nic nemá a ať si řeknu, co chci dělat. Třeba kdybych chtěla do diplomacie, že mě v tom podpoří. Řekla jsem, proč ne, tak diplomacie,“ citoval Novákovou Respekt.

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Další problém nastává u závazku o „odpolitizování státní správy“. Koalice totiž prosadila novelu zákona o státní službě. Tato velmi výrazně ve státní správě posiluje politickou moc nad tou úřední. Oproti doposud platnému stavu může nyní vláda odvolávat státní tajemníky na jednotlivých ministerstvech. Tím pádem mají politici teoreticky vyšší vliv na chod úřadů. Své obavy Česku v této věci sdělila i Evropská komise. „Novela budí určité obavy, pokud jde o stabilitu a nezávislost státní služby, neboť nabízí větší flexibilitu při propouštění a náboru úředníků a zavádí možnost služebních hodnocení ad hoc,“ píše se ve zprávě Komise.

Jisté obavy panovaly v posledních týdnech ohledně veřejnoprávních médií. A to dokonce přímo v koalici. Předseda ČSSD Jan Hamáček totiž varoval před volbou Michala Semína do rady České tiskové kanceláře, v souvislosti s jeho možným zvolením dokonce mluvil o konci koaliční spolupráce. „Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost,“ je pozice vlády v rámci jejího programu.

Striktně vzato tento postoj vláda drží. Nepřišla s žádnými legislativními kroky, které by měnily postavení ČT, ČRo nebo ČTK. Jiné vládní činnosti (resp. nečinnosti) jsou však přinejmenším diskutabilní. V Poslanecké sněmovně leží několik výročních zpráv a zpráv o hospodaření České televize, které nebyla vláda schopna projednat a přijmout. Prezident Zeman přitom opakovaně prostřednictvím svého pořadu na TV Barrandov politiky vyzývá, aby tyto zprávy odmítli. Odmítnou-li poslanci dvě po sobě jdoucí zprávy, může skončit Rada České televize a musela by se volit nová. To je cesta k výměně ředitele České televize. Premiér Babiš se sice na svém Twitteru zavázal, že tento scénář nepřipustí, od tohoto únorového prohlášení se však nestalo reálně nic.

Sněmovna také v posledních měsících do různých mediálních rad zvolila lidi (vzhledem k síle hnutí ANO v parlamentu je velmi pravděpodobné, že to bylo jejich hlasy), kteří jsou k fungování veřejnoprávních médií velmi kritičtí. Jde zejména o nové radní za ANO a SPD, například o Petra Žantovského, Ladislava Jakla nebo Tomáše Kňourka.

Českem v posledních měsících otřásají demonstrace za nezávislost justice. K té se vláda ve svém prohlášení přihlásila opakovaně. Mluví o „přísném respektování nezávislosti soudců i státních zástupců“. Aktuálně je v běhu návrh ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) na změnu zákona o státním zastupitelství. Návrh, který má však ke schválení ještě daleko, kritizovaly špičky mezi českými státními zástupci.

Největší otazníky přináší ta část novely, podle níž by výběr vedoucích státních zástupců doporučovala pětičlenná komise, v níž by mělo ministerstvo spravedlnosti tři své zástupce. „Není možné, aby si ministr spravedlnosti obsadil tři posty ve výběrové komisi z pěti, a uplatňoval tak dvakrát svůj politický vliv. Politický vliv na státní zastupitelství uplatňuje tím, že jmenuje vedoucí státní zástupce vyjma nejvyššího, toho jmenuje vláda,“ reaguje na problematickou pasáž pro Deník N nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

Dodejme, že vláda byla také kritizována kvůli trestnímu stíhání předsedy vlády. Oponenti se obávali, že Babiš může právě nejvyššího žalobce odvolat. To ovšem premiér striktně odmítl. Naposledy v neděli ve svém víkendovém hlášení řekl, že to nikdy neudělá. „Znovu vám opakuju, nejvyššího státního zástupce, pana Pavla Zemana, jsem mohl odvolat už dávno. Každý den, co jsem premiér. Každé jednání vlády. A mohl jsem svolat i mimořádné jednání vlády. Neudělal jsem to a neudělám,“ napsal Babiš.

Obrana Česka

V zahraničí si vláda vytkla, že bude bojovat proti uprchlickým kvótám. V programovém prohlášení to dokonce označila ze „jeden z hlavních cílů vlády“. Kvóty zcela definitivně jako povinný mechanismus padly shodou okolností den po jmenování koaliční vlády. Andrej Babiš často opakuje, že právě na tomto jednání spolu s maďarským premiérem Orbánem kvóty zrušil.

Realita je ovšem taková, že kvóty na uprchlíky už byly de facto mrtvé. Již v říjnu 2017 se totiž dohodli předsedové vlád evropských zemí, že kvóty nebudou povinné. Tedy fakticky padly. Česko tehdy zastupoval premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD. Již v samotném rozhodnutí Evropské rady, které kvóty zavádělo, se navíc uvádělo, že jde o dočasnou věc. „Toto rozhodnutí se použije do 26. září 2017,“ stálo v rozhodnutí.

V evropské politice dále vláda slibovala, že chce být v Evropě více vidět a že chce podporu pro rozvoj jaderné energetiky nebo v boji proti daňovým únikům. Tohoto postoje se Andrej Babiš drží. Na posledním jednání Rady minulý týden Češi spolu s Polskem a Maďarskem odmítli dohodu o klimatu. Konkrétně jsme odmítli směřovat k tomu, že v roce 2050 nebudou evropské státy produkovat emise oxidu uhličitého.

Andrej Babiš v Bruselu v lednu 2018 s předsedou Evropské komise J.-C. Junckerem. Foto: Etienne Ansotte, EU 2018, EC – Audiovisual Service

Premiér po jednání uvedl, že současné závazky (tedy splnění klimatických cílů do roku 2100) jsou dostatečné a dohoda, která by tento cíl posunula o padesát let, by ohrozila českou konkurenceschopnost. Vládě (a zejména pak premiéru Babišovi) se také podařilo po letech jednání prosadit možnost zavést tzv. reverse charge na úrovni celé Unie. Jde o opatření, které má bojovat s daňovými úniky. Jak ovšem upozorňuje server Euractiv, toto opatření bude fungovat pouze dočasně, konkrétně do roku 2022.

Zvyšování výdajů na obranu je dalším bodem, který si vláda předsevzala. Rozpočet ministerstva obrany se skutečně zvyšuje. V absolutních číslech poskočil o sedm miliard. V procentním vyjádření vůči HDP, což je stěžejní ukazatel stran závazků Česka v NATO, se tato cifra zvýšila na 1,19 %, to je stále hluboko pod závazkem k NATO. Česká armáda v poslední době schválila některé velké zbrojní akvizice, jde zejména o vrtulníky a také obrněná auta.

Bilance

Vládě se prozatím daří prosazovat jednotlivé body, které ale nevyžadují příliš systémových zásahů. Naopak o větší reformy se prozatím příliš ani nepokouší. Nepřišla s důchodovou reformou nebo reformou daní, byť obě slibovala. Také například nezrušila superhrubou mzdu, což byl slib už Sobotkova kabinetu, ve kterém byl Babiš ministrem financí.

Tyto kroky jsou většinou politicky komplikované, snahy o větší systémové změny narážely i u dřívějších vlád. Zásadní proměny sociálního, zdravotního nebo důchodového systému mohou také potenciálně působit třenice mezi koaličními stranami, a bude je tak těžké prosadit.

Vláda pochopitelně sama sebe vidí jako ten nejúspěšnější kabinet, opozice naopak říká, že se vládě nepovedlo nic, respektive že zemi vede špatným směrem. Kromě těchto politických prohlášení se o jakousi bilanci slibů vlády pokusil i factcheckingový server Demagog.cz. Ten hodnotil 50 vybraných závazků z programového prohlášení.

Podle Demagog.cz (autor tohoto textu zde dříve působil) vláda zcela porušila své tři konkrétní sliby. Odpískala totiž ústy premiéra a ministryně pro místní rozvoj novelu zákona o sociálním bydlení, místo ní se chce soustředit na bytovou výstavbu. Dále se vláda zavázala prosadit do konce roku 2018 nový zákon o odpadech, doposud tak neučinila. V neposlední řadě koalice slíbila, že každý návrh bude obsahovat analýzu IT dopadů. Doposud nic takového není.

Na druhou stranu dospěl Demagog.cz k tomu, že už čtyři vybrané konkrétní sliby kabinet splnil. Za všechny jmenujme znovuzavedení proplácení prvních tří dnů v nemoci, což byl velký slib především ČSSD, a pak také zvýšení důchodů.

Analýza

Ověřili jsme

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější