Deník N

Vyplatí se přehlídka za desítky milionů? Armáda chtěla zapůsobit hlavně na Čechy

Generální zkouška na vojenskou přehlídku k 100. výročí vzniku Československa Foto ČTK/Václav Pancer
Generální zkouška na vojenskou přehlídku k 100. výročí vzniku Československa Foto ČTK/Václav Pancer

K čemu je Česku vojenská přehlídka, za kterou zaplatí desítky milionů korun? Kritici mohou namítnout, že přehlídky dávají smysl v případě velmocí, které ukazují svou sílu protivníkům, nebo pro propagandu autoritářských režimů. Svůj smysl ale mohou mít i v demokraciích.

Téměř 1 800 pochodujících vojáků včetně veteránů ze zahraničních misí a příslušníků aktivních záloh, 25 vrtulníků, bitevníků a stíhaček, 103 kusů pozemní armádní techniky včetně tanků a obrněných vozidel. Mezi druhou a třetí hodinou odpoledne 28. října se před tribunami u hotelu Diplomat na pražské Evropské třídě odehrála největší tuzemská vojenská přehlídka po roce 1989. Kvůli její letecké součásti měl být na více než hodinu přerušen provoz na Letišti Václava Havla. (Aktualizace: letecká část přehlídky byla kvůli nepříznivému počasí částečně zrušena.)

Lze vznést otázku, zda je přehlídka účelná. Zaznívá například teze, že ruskou armádu české pancéřové svaly stejně nezastraší. Pohled na armádu navíc zkresluje zkušenost starších generací s komunistickou vojnou a tehdejšími přehlídkami.

Rozpustí se tedy vynaložené miliony v dýmu v barvách trikolory, který nad Prahou vypustí armádní vrtulníky?

Vojáci: Jsme součástí systému

Odborníci se shodují, že armáda pro podporu a pochopení ze strany veřejnosti potřebuje, aby ji lidé vnímali jako součást státu. Zdůrazňuje to i náčelník generálního štábu Aleš Opata. „Není pro nás zásadní samotná přehlídka. To je čistě technická věc. Důležitý je návrat k tradicím a historii. To, že u vzniku státu stála armáda v podobě legií, je zavazující a důležité. Jsme součástí toho systému,“ řekl Deníku N náčelník generálního štábu.

Zároveň pomáhá přehlídka budovat v lidech přesvědčení, že obrana země je záležitostí všech a že armáda je jen jedním z jejích nástrojů. Pokud to tak společnost nevnímá, není – i přes existenci armády – schopna se bránit.

Důvěra Čechů v armádu po propadu na začátku 90. let víceméně setrvale roste. Souvisí to jak s výkonem českých vojáků v zahraničních operacích, tak i se zrušením základní vojenské služby. Nejprudší nárůst důvěry přišel poté, co se povinná vojna začala zkracovat.

Další úhel pohledu souvisí s nábory. Armáda se početně zvětšuje a musí se snažit být atraktivní pro budoucí vojáky, zvlášť když je konkurence na trhu práce vysoká. Právě tomu veřejné prezentace jako přehlídka, Dny NATO či akce Bahna pomáhají.

Česká armáda se potýká s poměrně vysokým věkem vojáků – rekrutům je v průměru 25 let, vojákům přes 37 let. Podle bezpečnostního poradce Františka Šulce by proto potřebovala nastavit „průtok“ lidí aktivní službou tak, aby se do armády dostávali vojáci mladší, kteří případně ve věku 30–35 let budou snáze začínat novou životní dráhu než čtyřicátníci. „Takových lidí, kteří v armádě nezůstanou, je většina. Kromě toho, že se v mladším věku snáze začlení na trh práce, tak vznikají i mladší a použitelnější zálohy,“ vysvětluje Šulc.

Třetí úhel

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Armáda ČR

V tomto okamžiku nejčtenější