Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Stíhaný premiér dostává justici pod obrovský tlak. Výměna ministra je podezřelá, říká vědec zkoumající nezávislost soudců

David Kosař zkoumá nezávislost soudců. Foto: ČTK
David Kosař zkoumá nezávislost soudců. Foto: ČTK

Několik posledních týdnů vycházeli lidé do ulic demonstrovat mimo jiné i za nezávislost justice. V neděli se čtvrt milionu lidí sešlo při protestu na pražské Letenské pláni. Pokud někdo mechanismům nezávislosti soudců a soudů rozumí v evropských souvislostech, je to bezpochyby David Kosař. Vědec, který se pohybuje na pomezí práva a politologie, získal před třemi lety prestižní grant Evropské rady pro výzkum (ERC), kterým se mohou pochlubit ročně jednotky českých vědců, Kosař je mezi nimi jediným právníkem. S kolegy z týmu teď dělá rozhovory s advokáty, soudci a politiky napříč Evropou a zkoumá například, zda nárůst soudcovské samosprávy vede k větší nezávislosti soudců nebo důvěře veřejnosti v soudy. Deníku N odpověděl na otázky týkající se ohrožení nezávislosti české justice.

Lidé vycházejí demonstrovat do ulic za nezávislost české justice. Je z vašeho pohledu opravdu v ohrožení?

V každé zemi, v níž reálně hrozí trestní stíhání úřadujícího předsedy vlády, dochází k zahřívání ústavního systému a justice se dostává pod obrovský tlak. Pokud navíc v takovém okamžiku dojde k výměně ministra spravedlnosti, je to a priori podezřelá situace. A když k tomu přičteme situaci ve středoevropském regionu a nedávné zkušenosti z Orbánova Maďarska a Polska Jarosława Kaczyńského, nelze se lidem divit, že vycházejí do ulic.

Překvapilo vás, že mají lidé o nezávislost justice takovou starost?

Ano a příjemně. Že má tolik lidí o nezávislost justice starost a stojí jim za to jít kvůli tomu do ulic, je znakem zdravé demokratické společnosti. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že je to jediná cesta, jak reálně zamezit útokům na justici. Od Polska až po Pákistán.

Co tedy nezávislost justice ohrožuje?

V kuloárech se mluví o zásadních personálních změnách ve státním zastupitelství, ať už se to týká nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, či pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové. Ministr spravedlnosti sice nemůže tyto řídící státní zástupce odvolat jen tak – nejvyššího státního zástupce odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti a ostatní vedoucí státní zástupce odvolává sám ministr spravedlnosti, ale vždy jen pokud závažným způsobem poruší povinnosti vyplývající z výkonu funkce vedoucího státního zástupce –, ale vláda i ministr spravedlnosti zde mají příliš velkou diskreci.

Do konce roku 2021 by mělo dojít k obměně ve vedení většiny krajských soudů, na obou vrchních soudech a, to je nejdůležitější, opět i 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Protivládní protesty

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější