Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes Deníku N: Americká volební remíza, převrat (přesněji řečeno přehyb) v mobilních technologiích a Zimolův konec

První celoamerické volby od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se pokládají za symbolické referendum o prezidentově politice. Na snímku volební místnost ve Wisconsinu. Foto: Nick Oxford, Reuters
První celoamerické volby od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se pokládají za symbolické referendum o prezidentově politice. Na snímku volební místnost ve Wisconsinu. Foto: Nick Oxford, Reuters

V amerických volbách do Kongresu vyhrály obě strany, anebo žádná, jak se to vezme. Demokrati mají většinu ve Sněmovně reprezentantů, republikáni udrželi Senát a Trump se může cítit spíš posílen. Průběh voleb jsme sledovali pečlivě i přímo v USA a máme k nim pro vás spoustu materiálu. Kromě toho přinášíme samozřejmě i další novinky – ohebný telefon od Samsungu, podivné obvinění z manipulace v kauze Čapí hnízdo či klesající popularitu kancléřky Merkelové.

Středa: vybral a komentuje Petr Koubský.

Hlavní událostí dne byly pro celý svět volby do amerického Kongresu. Deník N je celou noc sledoval v podrobné reportáži Magdaleny Slezákové na základě zpráv Jany Ciglerové přímo z Miami a během dne pak doplnil vlastními analýzami a dalšími materiály. Všechny naše texty k americkým volbám si můžete prohlédnout souhrnně zde.

Výsledky voleb nejsou jednoznačné. Demokraté podle očekávání získali mírnou většinu ve Sněmovně reprezentantů, posílili v počtu guvernérů (budou jich mít 22, republikáni mají 25). Většinu v Senátu udržela Republikánská strana. Prezident Trump může být spokojen. Ukázalo že, že Amerika ho v podstatě podporuje a že disponuje kontrolou nad svou vlastní stranou. Republikáni vyhráli souboje o Senát v prestižních státech, jako je Texas (kde zvítězil někdejší prezidentský kandidát Ted Cruz) a Florida. Na politice USA se v důsledku těchto voleb patrně nic viditelně nezmění. Daleko podrobněji to v analýze pro Deník N rozebírá Tomáš Klvaňa.

Demokratická strana si také může do jisté míry připadat jako vítěz. Většinu ve Sněmovně získala díky svému umírněnému křídlu, zatímco radikálnější levičáci častěji propadli, což by pro stranu měl být jasný signál, na co se zaměřit. Analyzuje to Kirill Ščeblykin a jeho rozbor dobře doplňuje článek Jana Kudláčka o zajímavých kandidátech a nových trendech mezi zvolenými poslanci a senátory. Výrazně přibylo žen, ve Sněmovně jich však pořád je jen 98 z celkového počtu 435 členů dolní komory. (Shodou okolností je to stejné procento žen jako v české poslanecké sněmovně.)

K čemu demokraté svou posílenou pozici využijí? Mohli by například iniciovat proces impeachmentu prezidenta, jak to vysvětluje Jan Kudláček. Anebo mohou postupovat jako opozice méně efektně a snažit se například omezovat vládu tvrdší kontrolou rozpočtu. Tak či onak, sledovat to budeme bedlivě. Politický vývoj v USA má zásadní význam pro celý svět.

Co všechno se ještě stalo

Dvě třetiny Němců si přejí, aby Angela Merkelová rezignovala na svou funkci. Vyplývá to z průzkumu, který si objednal deník Bild.

Ministerstvo obrany prohrálo soudní spor, v němž požadovalo odškodné za vadné protitankové granáty. Jde o dodávku z roku 2009, k reklamaci však resort přistoupil až o dva roky později a soudní cestou vymáhá po dodavateli náhradu až od roku 2014. Kromě laxního postupu si ministerstvo špatně napsalo smlouvu. Ministr Metnar dává celou věc interně prošetřit, aby zjistil, kdo nese odpovědnost. Více v článku Hany Mazancové.

Bývalý novinář Marek Přibil napsal na svém blogu, že kauza Čapí hnízdo vznikla uměle na příkaz někdejšího ministra vnitra Chovance. Přibil se dovolává svědectví čtyř policistů. Podle zjištění Deníku N se nejméně dva z nich k Přibilovým tvrzením neznají. Jeden z nich říká, že s Přibilem nemluvil nikdy, druhý, že pouze na jiné téma. Přibil nakonec řekl Deníku N, že s policisty mluvil prostřednictvím třetí osoby. A dál je to ještě zajímavější, což se dočtete v článku Barbory Janákové.

První místopředseda ČSSD Jiří Zimola oznámil, že končí ve vedení strany.

Samsung předvedl na vývojářské konferenci v San Francisku kromě jiných novinek také dlouho očekávaný ohebný displej Infinity Flex Display. Telefony, které bude možné přeložit napůl a spojit tak malý rozměr přístroje s velkou plochou displeje, se mají začít vyrábět během několika měsíců. Jde o nejzásadnější změnu na poli smartphonů od roku 2007, kdy Apple začal prodávat první iPhone.

O nepodařeném pokusu slavného matematika Michaela Atiyaha dokázat Riemannovu hypotézu jsme v Deníku N psali už před časem. Nyní se k tématu vrací s odstupem náš spolupracovník Vít Tuček, doplňuje další podrobnosti, a především popisuje stanovisko širší matematické komunity. Je jednoznačné: důkaz neplatí.

Zatímco se Facebook během amerických voleb snaží uhlídat, aby se na jeho platformě nešířily lži a zahraniční propaganda, EU firmu vyšetřuje kvůli přesně stejným přečinům, jichž se měla dopustit dříve.

Komentáře Deníku N

„S otevřeně proputinovskou klikou kolem prezidenta Miloše Zemana i zpravodajské služby nakonec dospěly k rozhodnutí Hradu jednoduše žádné informace raději nesdělovat. (…) Mlčení českých politiků včetně mladých a údajně nových Pirátů je určitě špatnou zprávou o podivnosti, s jakou česká politika vnímá sama sebe.“ Z komentáře Jana

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější