Deník N

Quod erat demonstrandum: co to je matematický důkaz a jak se dokazovala Fermatova věta

Pierre de Fermat. Autorem sochy je Alexandre Falguière, nachází se v Musée des Augustins v Toulouse. Foto: Pierre-Selim, Flickr.
Pierre de Fermat. Autorem sochy je Alexandre Falguière, nachází se v Musée des Augustins v Toulouse. Foto: Pierre-Selim, Flickr.

„Mám skutečně nádherný důkaz tohoto tvrzení, avšak tento okraj je příliš úzký na to, abych jej zde uvedl.“ Poznámka, která strašila ve snu dvanáct generací matematiků.

Zapsal ji někdy kolem roku 1637 Pierre Fermat, vypořádal se s ní až roku 1995 Andrew Wiles. Od roku 2000 Sir Andrew a o něco později též držitel Abelovy ceny, nejvyššího profesního ocenění pro matematiky.

Pierre de Fermat, vysoký státní úředník v časech Ludvíka XIII., Ludvíka XIV. a kardinála Richelieu, byl v matematice amatérem – ale dost možná nejlepším amatérem všech dob. Spolupracoval mimo jiné i s Pascalem na základech teorie pravděpodobnosti, a to převážně korespondenčně. Žil v Toulouse, vzdálen od intelektuálního centra země, a nevyhledával slávu ani publicitu. Většinu Fermatových objevů zveřejnil jeho syn Clément Samuel až po smrti svého otce. Posbíral je kuriózním způsobem: z poznámek, které Fermat načmáral do knih, jež studoval. To byly totiž prakticky jediné písemné záznamy, jež po něm zůstaly.

Zabýval se hlavně teorií čísel, kde dosáhl několika klíčových výsledků. Často trvalo i sto let, než jiní matematici jeho tvrzení ověřili. Fermat jim vlastně nechtě zanechal řadu extrémně náročných hádanek, přístupných jen mozkům nejvyšší třídy.

Nakonec zůstala jen jedna

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější