Deník N

Češi spolu s Poláky a Maďary zablokovali dohodu Evropské unie o klimatu. Nulové emise oxidu uhličitého skončily jako poznámka pod čarou

Odcházející šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské rady Donald Tusk. Foto: EU Audiovisual Services.
Odcházející šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské rady Donald Tusk. Foto: EU Audiovisual Services.

Ještě před začátkem summitu EU28 v Bruselu bylo jasné, že hlavním problémem bude nejen obsazení nejvyšších postů v Unii, ale i boj o nulové čisté emise oxidu uhličitého. Většina šéfů evropských vlád totiž přijela s ambiciózním plánem – prosadit dohodu o kompletní uhlíkové neutralitě celé EU do roku 2050. Několik zemí včetně Česka se ale postavilo zásadně proti. Po několikahodinových diskusích se nakonec lídři dohodli na jakémsi kompromisu, který je ale podle kritiků de facto bezzubý.

Rok 2050 totiž šéfové EU28 z hlavního textu nakonec úplně vypustili a přesunuli ho pouze do poznámky pod čarou s tím, že se k tomu zavazuje „velká většina členských zemí“.

Hned po příjezdu do budovy bruselské Evropské rady český premiér Andrej Babiš (ANO) jasně řekl, že návrh klimaticky neutrální EU do roku 2050 pro něj není reálný: „Teď máme rok 2019, my máme cíle do roku 2030, nevím, proč máme mluvit o cíli v roce 2050.“ Hlavním odpůrcem tohoto data byl pak na jednání u kulatého stolu polský premiér Mateusz Morawiecki. Ten řekl jasně, že Varšava žádné podobné datum, ke kterému by se měla zavázat k nulovým emisím, v této chvíli akceptovat nemůže a nebude: „Už máme jasně dané cíle v Pařížské dohodě. Ty se už nemohou dále zvýšit.“

Polské stanovisko podpořily Česká republika a Maďarsko. „Byla to dlouhá, ostrá diskuse, a to znění je výsledkem soustředěného tlaku Polska, Maďarska a České republiky,“ potvrdil Andrej Babiš. Žádná dohoda nesmí podle Babiše ohrozit český průmysl a zaměstnanost: „My potřebujeme postavit to jádro, a stanovisko Evropy, že jádro není čistý zdroj, je pro mě nepřijatelné. Je jasné, že my perspektivně musíme uzavírat ty uhelné elektrárny, ale potom nám nemůže nikdo bránit, abychom postavili jádro.“

Jednání po několika hodinách podle diplomatických zdrojů začínalo zůstávat na mrtvém bodě. Nakonec se lídři proto pokusili najít kompromis a sporný rok 2050 vyhodili do poznámky pod čarou. Další jednání by měla následovat na říjnovém summitu. Premiér Babiš novinářům řekl, že by chtěl proto oslovit ostatní české strany a hnutí a zjistit

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Změna klimatu

V tomto okamžiku nejčtenější