Deník N

Šílenství jako hřích, nemoc, či vyvolenost? Odpovídá kniha o historii duševních chorob

Malba od J. Sanderse van Hemessena. Foto: Wikipedia Commons
Malba od J. Sanderse van Hemessena. Foto: Wikipedia Commons
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Kudy se vyvíjelo chápání šílenství napříč civilizacemi a kulturními epochami? Dá se v jejich zkoumání mluvit o nějakém výraznějším pokroku?

Jak se Britové v koloniích vyrovnávali s tím, že by viditelná přítomnost bláznících Evropanů mohla podkopávat iluzi nadřazenosti „bílé rasy“? Jak téma choromyslnosti ztvárňovali Homér, Cervantes, Shakespeare či Zola? Co o něm vypovídají literáti, kteří sami měli zkušenost s psychoanalýzou či psychiatrickou léčbou, jako Hemingway nebo Sylvia Plathová, případně co filmy jako Přelet nad kukaččím hnízdem nebo obrazy van Gogha? Který slavný americký humorista se při návštěvě vlivného frenologa na základě ohledání své lebky dozvěděl, že trpí naprostým nedostatkem smyslu pro humor?

I na tyto nesnadné otázky odpovídá obsáhlá kniha Šílenství a civilizace: Kulturní historie duševních chorob od bible po Freuda a od blázince k moderní medicíně. Jejím autorem je Andrew Scull, teoretik vědy a historik medicíny. Pochází z Velké Británie, ale od roku 1978 působí na fakultě sociologie University of California v San Diegu.

Hlavním tématem jeho zájmu je historie duševních onemocnění a psychiatrie. V angličtině vydal oceňované knihy jako Madhouse: A Tragic Tale of Megalomania and Modern Medicine (2005) nebo Hysteria: The Biography (2009).

V recenzovaném svazku autor předestírá širokou paletu vysvětlení vzniku šílenství/bláznovství a způsobů zacházení s jejich nositeli. Snaží se přitom zohlednit nejrůznější úhly pohledu a vyhnout se

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější