Deník N

Notes: Ladovsky idylický Klaus, v zajetí serotoninu a dotace se ocitly ve střetu zájmů

Chvilka s Deníkem N © Libor Stejskal
Chvilka s Deníkem N © Libor Stejskal

Tak dneska bylo zase vedro (ale to už jsem psal ve svém minulém notesu). Podstatou tohoto sdělení ovšem je, že se nebudu snažit na úvod vymýšlet nic vtipného a přejdu přímo in medias res.

Z úterních událostí, zjištění a komentářů vybíral Libor Stejskal

Vstanou noví konzervativci. Konzervativní politici zpravidla staví na vztazích k půdě, majetku, tradici a Bohu. To vše dostalo za bolševika pěkně na frak, a tak Klaus otec kdysi vsadil na mantru osobního prospěchu. Po bezmála třiceti letech už jeho vize poněkud vyčpěly, junior místo toho nyní nabízí ladovsky idylický barvotisk dávno zašlých časů. O lifestylovém konzervatismu rodiny Klausů píše náš spolupracovník Petr Fischer.

Zavařily nám to dotace. Předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) ani na okamžik nezaváhá, když se ho naše redaktorky Barbora Janáková a Hana Mazancová ptají na možný střet zájmů jeho stranického šéfa Andreje Babiše. Vyloučeno! Ale pokud by tedy ty dotace měly působit nějaké problémy (rozuměj: panu předsedovi), pak je lepší je zrušit. Takhle jednoduché to je. V rozhovoru pro Deník N vyřkl pan předseda i některé další pozoruhodné teze.

Otroci serotoninu. Nikdo nás neutlačuje, nikdo nás nezabíjí. To, co nás ničí, je naše rozvolněné chápání svobody, jímž Západ prochází v posledních desetiletích. Nevládne nám žádná železná nutnost, neporoučí nám „systém“, nikdo cizí nemá sílu vyřknout nad námi zničující rozsudek. Vraždí nás až to, že ve své lenosti žádáme od života jenom serotonin. Recenzi na nejnovější knihu francouzského spisovatele Michela Houellebecqa napsal pro náš deník jeho velký obdivovatel, publicista, scenárista a spisovatel Pavel Kosatík.

O Evropě, Babišovi a vůbec. Think tank, který řídí, byl vyhodnocen jako jeden ze dvou nejvlivnějších na světě. Jmenuje se Guntram Wolff a s naší bruselskou spolupracovnicí Markétou Boubínovou si povídal o Evropě, její přítomnosti a budoucnosti, ale také o českých škodovkách a Babišově střetu zájmů.

Jarmark marnosti. Pokud se v červenci chystáte na Pražský hrad, nezapomeňte se zastavit na tamním Letním jarmarku. Uděláte tím jistě radost panu prezidentovi i některým lidem kolem něj. Pokud se totiž bude firmě, která ho provozuje, dařit, možná dají její zaměstnanci i letos nemalý sponzorský dar politické straně, která ve svém názvu nese prezidentovo jméno, Straně práv občanů Zemanovci. Pravděpodobně náhoda. Více Lukáš Prchal a Prokop Vodrážka.

Pro nikl a zlato do kosmu. Budeme kovy, jejichž zásoby na Zemi nejsou nevyčerpatelné, dobývat z asteroidů? Na tuto otázku se pokouší odpovědět Marian Kechlibar a jeho text se čte jako verneovka.

Odloženo s omluvou. Nejen u nás někteří lidé nechápou, že to s nimi vládci myslí dobře. Stovky tisíc obyvatel Honkongu, bývalé britské kolonie, vyhnal do ulic návrh zákona, který by umožňoval vydávat lidi podezřelé z trestného činu úřadům na pevninskou komunistickou Čínu. Správkyně Hongkongu Carrie Lamová se včera demonstrantům omluvila, vyjádřila lítost nad vším možným a ujistila je, že inkriminovaný zákon se nyní projednávat nebude (rozuměj: bude se projednávat jindy). Taky řešení. Více se o tom dozvíte v článku Magdaleny Slezákové.

Amerika zaslíbená. Dostat se do Evropy je pro africké běžence čím dál těžší, a tak mnozí obracejí svou pozornost ke Spojeným státům. Na jejich hranici s Mexikem se pohraničníci vedle imigrantů ze Salvadoru, Guatemaly a Hondurasu stále častěji setkávají s Angolany a Konžany. O jejich anabázi, zpravidla přes Brazílii a Peru, píše náš spolupracovník z Latinské Ameriky Tomáš Nídr.

A nakonec dva texty o tom, jak si lidé hrají. V prvním kolega Petr Koubský popisuje, jak si to americká vláda s čínskou firmou Huawei rozdávají v ruské ruletě. Ve druhém se nás Pavel Procházka pokouší zasvětit do tajů hry zvané softball, o němž baseballisté říkají, že je to hra pro holky, a její vyznavači kontrují tím, že baseball je pomalý, a tudíž nudný.

Co si přečtete v zítřejších novinách

  • Česko se může kvůli důchodům dostat do velkých dluhů. Odborníci radí, jak se připravit.
  • Řetězové maily se snaží zdiskreditovat demonstrace pořádané Milionem chvilek pro demokracii.
  • Vadí mi svaté nadšení pro něco, co nedává smysl, říká šéf Senátu Kubera.
  • Spočítali jsme miliardy, které stát dává na boj se suchem.
  • Americký deník Jany Ciglerové, tentokrát o opiátové krizi v USA.
  • V Mostě chtějí Romy nastěhovat do kontejnerů jako ve Vsetíně.

Co dál stojí za povšimnutí:

Česká vláda schválila projekt Digitální Česko, jeho implementační plány a uložila ministerstvům sehnat peníze. Návrh usnesení vlády mluvil o dvakrát třiceti milionech korun (od ministerstva vnitra a ministerstva financí) a dalších třiceti z ostatních zdrojů. Nakonec našli jen devět milionů. Na digitalizaci celého státního aparátu a jeho služeb upozorňuje server Hlídač státu. To bude, panečku, hitparáda.

Po 27 letech sporů soud rozhodl o vydání rodového majetku dědicům šlechtice Karla des Fours Walderode. Mají nárok na majetek v hodnotě kolem tří miliard korun, píše server Seznam Zprávy.

Zpráva z tisku: Prezident Miloš Zeman přijal pozvání amerického velvyslance a dnes s ním poobědval v jeho rezidenci. Probírali jsme témata týkající se společného zájmu a příležitostí, jak dále posílit americko-české vztahy, oznámil poté velvyslanec Stephen B. King.

Kapela Kryštof s frontmanem Richardem Krajčem ukončila spolupráci s koncernem Agrofert, který spadá do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. „Nemáme žádné závazky ani smluvní vztahy,“ řekl manažer kapely serveru Info.cz. Agrofert podporoval především takzvané Kryštof kempy.

Vatikán se v dohledné době chystá zvážit, zda v oblasti Amazonie neumožní, aby i ženatí muži mohli být vysvěceni na kněze. Důvodem je katastrofální nedostatek katolických duchovních v této oblasti, píše server CNN.

Japonské úřady oznámily, že lodě pobřežní stráže dnes z výsostných vod vytlačily stovky severokorejských rybářských člunů, které se pokusily rozhodit sítě v tamních lovištích bohatých na chobotnice, informuje agentura AP.

A nakonec jeden nafouklý Trump z Orlanda, kde se americký prezident dnes v noci středoevropského času chystá oznámit, že se v příštím volebním období bude ucházet o prezidentské křeslo. „Baby Trump“, jak se nafukovací figuríně říká, měl svou premiéru během Trumpovy návštěvy Velké Británie. V následujících měsících bude maskotem jeho předvolební kampaně, píše server The Hill.

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější