Deník N

Notes: Rozhodný Hamáček, vtipný lékový ústav a důvěryhodný iDnes

Deník N, ilustrační foto. Zdroj: Deník N
Deník N, ilustrační foto. Zdroj: Deník N
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Tento týden zakončí velká protivládní demonstrace na Letné, ale na události není chudý ani jeho začátek. Ministr vnitra a šéf sociální demokracie Jan Hamáček dokonce hrozí koncem vládní koalice. Produkcí Deníku N vás provede Jan Pavec.

Tak tu máme zase jednu vládní krizi, kvůli které sociální demokracie teď už opravdu bude zvažovat své vystoupení z vlády. Slíbil to alespoň předseda ČSSD Jan Hamáček v reakci na možné zvolení Michala Semína do Rady ČTK hlasy poslanců hnutí ANO. Publicista na sebe například upozornil svým výrokem, že „Česká televize je nástrojem levičácké propagandy neomarxistických směrů, jejichž součástí je i homosexualismus“. Tak snad se tohle jen tak nepřejde, Česká tisková kancelář je totiž základem zpravodajství většiny českých redakcí.

Otázka financování sociálních služeb se v poslední době stala dalším koaličním bojištěm mezi hnutím ANO a sociálními demokraty. Minulý týden to vypadalo, že na tomto obranném perimetru může zavládnout klid. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová a ministryně financí Alena Schillerová oznámily, že peníze budou. Jenže jak upozornil Deník N, sehnat slíbené dvě a půl miliardy vůbec nebude tak jednoduché, jak se z prvních prohlášení pro tisk mohlo zdát.

„Suchej“ už zdaleka není jen únor a Česko zažívá šestý suchý rok v řadě. Špatnou situaci s vodou i způsoby, jak s ní bojovat, jsme dopodrobna rozebrali v rozhovoru s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem. „Lidé měli pocit, že vody budeme mít vždycky dost. Pak jsme přišli my a teprve v roce 2014 jsme se začali zabývat suchem opravdu vážně,“ řekl v rozhovoru Brabec. On sám označuje ochranu životního prostředí za největší výzvu, které bude Česká republika čelit. „Jsem pevně přesvědčen, že premiér mi v tomto naslouchá,“ uvedl Brabec.

Nedostatek lidí na pracovním trhu se projevuje i ve školství. „Zájemci se nám opravdu nevlamují do dveří. Ve Středočeském kraji se řítíme do obrovského průšvihu,“ varuje Radana Šimčíková, ředitelka základní školy v Tehově nedaleko Prahy. Nedostatku pedagogů ještě před několika lety napomohl zákon vyžadující, aby učitelé měli pedagogické vzdělání. Ministr školství Robert Plaga teď chce těmto lidem umožnit, aby mohli tři roky učit a pedagogickou fakultu dostudovat. Jenže jak rozebírá text Deníku N, lidé z praxe vidí hlavní problém úplně jinde.

Vakcíny bez ledničky

Dostupnost očkování se v Česku bere jako samozřejmost. Jenže to takhle není všude. Vakcíny jsou totiž často velmi citlivé na teploty a musí se uchovávat v chladu. A to může být problém pro lidi mimo dosah elektřiny nebo rychlé jízdy autem. Kyrgyzská vědkyně Asel Sarbajevová pro Deník N popsala, jak dospěla k vynálezu vakcíny v prášku, v níž potřebné látky i přes změny skupenství i teplot přežijí. To rozhodně není něco, co se musí dotýkat jen zemí třetího světa. V zemích jako Česko by se tento objev mohl uplatnit například ve chvíli, kdy by došlo k velkému výpadku elektrického proudu.

Chcete každý všední den dostat do svého e-mailu shrnutí toho nejdůležitějšího plus spoustu informačních tipů navíc? Přihlaste se k odběru Notesu.

Experimentuje i Státní ústav pro kontrolu léčiv. Na sociálních sítích zvolil asertivnější způsoby komunikace a (možná) se dokonce pokusil o humor. Takto správce oficiálního účtu vysvětloval, co dělat v situaci, když si někdo chce vyzvednout elektronický recept v době výpadku proudu nebo mobilní sítě: „Samozřejmě disponujeme nabíječkami na veškeré typy mobilních telefonů, které bezplatně zapůjčujeme, a za všechno včetně sklerózy, že si někdo zapomene nabít mobil, jsme zodpovědní.“ Každý den holt není posvícení.

Před několika lety Turecko sestřelilo v Sýrii ruskou stíhačku, nyní jsou ale vztahy obou zemí opět vřelé, a Ankara dokonce uvažuje o tom, že od Kremlu koupí rakety S-400. To se ale samozřejmě nelíbí Spojeným státům. Rizika vyzbrojení spojence v NATO ruskými zbraněmi a historický i žhavě aktuální strategický význam Turecka vysvětluje Michael Romancov.

Každá generace má určité historické okamžiky, u nichž si velmi dobře pamatuje, jak je právě prožívala. Účastník legendární výpravy Tatra kolem světa si rok 1989 pamatuje hodně nezvykle, z hraničního přechodu v africkém Malawi. „Tehdy nás svlíkli do trenýrek. A tak tam stojím na hranicích v Africe skoro nahý a slyším vedle z budky rádio. Špatně jsem rozuměl, ale sdělení bylo jasné: Jakeš odstoupil. Klíčovej moment v našich dějinách. A mě šacujou kdesi v Africe v trenýrkách, jestli nemám někde ulitý dolary,“ popisuje v rozhovoru vystudovaný jaderný fyzik a polyglot.

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Belgie se opět utápí v dlouhém období bezvládí. Rozdíly v zemi dvou národů se tentokrát mimořádně vyhrotily. Ve Flandrech totiž zvítězily v posledních volbách nacionalistické vlámské strany, zatímco v jižním Valonsku levice. Situaci v zemi, kde se Valon nemůže přestěhovat do okrajových čtvrtí hlavního města za oficiální hranicí Bruselu bez absolvovaného testu z nizozemštiny, popisuje Markéta Boubínová.

Na budoucnost moc nemyslíme a kvůli tomu budeme jednou chudší a méně spokojení, tvrdí ekonom a vědec Filip Matějka. „Kdybychom více investovali do vzdělání, za třicet let můžeme mít jen díky tomu o pětinu vyšší platy a za padesát let mohou být dvojnásobné,“ vysvětluje v rozhovoru Matějka. Jeho receptem na šťastné stáří je, abychom více investovali do akcií.

Požár slovenského hradu Krásna horka před sedmi lety vzbudil vlnu vášní vůči místní romské komunitě. „Nejdřív hořelo na straně, kde bydlí bílí, někdo tam pálil trávu. Starosta ale řekl jako první do televize, ještě když hořelo, že za to můžou cigáni. Nic ještě nebylo vyšetřené,“ vysvětluje romský vajda Ludovít Gunár v reportáži Jany Ustohalové.

Spojené státy zachvátila opiátová epidemie. Spotřeba tlumících léků raketově roste. Přispívá k tomu i to, že Američan nemá prostor vypínat, normální je být za každou cenu k dispozici, a je vedlejší, jak k se do takového stavu dostane. „K tišení bolesti za každou cenu jsou tu vedeny už děti, které dostávají léky na utišení bolesti tak samozřejmě, jako by to byly nějaké vitamíny,“ popisuje své zkušenosti v Americkém deníku Jana Ciglerová.

Portál iDnes.cz, patřící do svěřenského fondu Andreje Babiše, získal ve zprávě výzkumného centra Reuters Institute třetí místo z dvanácti vybraných médií v hodnocení důvěry. „Výsledek iDnes.cz nelze vysvětlit statistickou chybou. Odráží to fakt, že jsou na něj lidé zvyklí a navzdory tomu, jak pokrývá problémy a otázky kolem premiéra Babiše, mu nezanedbatelná část veřejnosti vyjadřuje relativní důvěru,“ konstatuje autor české části výzkumu Václav Štětka.

V zítřejším tištěném vydání Deníku N se můžete těšit na tato témata:

Titulní strana úterního Deníku N s datem 18. června 2019.
  • Rozhovor s Radkem Vondráčkem mimo jiné o tom, proč lidé protestují na náměstích
  • Finanční úřady se vypořádávají s mezerami v regulaci spolků poskytujících internet
  • Jak se v Česku daří softballu

Co se píše jinde

Plzeňské strojírny Pilsen Steel stahují do hlubin špatné hospodářské výsledky a vleklé dluhy. Krajský soud na ně vyhlásil konkurz. Popřel přitom většinu z přihlášených pohledávek, mimo jiné i tu od ruské státní Mezinárodní investiční banky. Detaily popisuje server E15.

Fanoušci dronů, jejichž počet v Česku i ve světě roste, by měli zbystřit. Nová pravidla mají totiž jejich provoz zpřísnit. Všechny stroje se budou muset registrovat a pilot musí dosáhnout alespoň věku 16 let. Nová pravidla popisuje server Lupa.

 

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější