Deník N

Trump neprohrál dost drtivě. Z pomyslného referenda tak vlastně vyšel jako vítěz a navíc si upevnil pozici mezi republikány

Trump může být spokojený, průzkumy naznačovaly, že volby mohly dopadnout daleko hůř. Foto: ČTK / AP / Jeff Roberson
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Komentář Tomáše Klvani: Pokud by se právě skončené americké volby daly označit jako referendum o současném americkém prezidentovi, opozice nedokázala naplnit očekávání – spokojenější může být Donald Trump. Žádné středolevé cunami se nekonalo, demokraté se vzmohli na nemastnou neslanou remízu. Podle očekávání ovládnou dolní komoru parlamentu, prohráli však o několik málo křesel v Senátu. Výrazněji, nikoliv však zcela rozhodně bodovali v guvernérských volbách.

V několika velmi ostře sledovaných duelech triumfovali republikáni, což bude mít nezanedbatelný vliv na další vývoj v Demokratické straně a prezidentskou kampaň před volbami v roce 2020. Týká se to hlavně senátního souboje v Texasu, kde demokratický vyzyvatel Beto O’Rourke prohrál relativně těsně s konzervativní hvězdou Tedem Cruzem, a guvernérských voleb v Georgii a na Floridě. Rovněž senátních voleb na Floridě, na které si demokraté brousili zuby, ale odešli poraženi.

Americké volby skoro nikdy nemívají jednoduché výsledky. Příčinou je komplikovaný systém vyplývající z federálního uspořádání země, který vyvažuje zájmy a moc občanů, regionů, států a nakonec i celé unie. V jiných podmínkách by vítězství levicových demokratů nad pravicovými republikány o zhruba devět procent znamenalo v celkovém měřítku velký úspěch dosavadní opozice. Reálným výsledkem však je pouze to, že demokraté dostanou po osmi letech nazpět mírnou většinu ve Sněmovně reprezentantů (získají kolem 34 křesel, což není nijak závratný výsledek, tolik – i více – vládnoucí strany po dvou letech prezidentova mandátu obvykle prohrávají) a přiblíží se k republikánské většině mezi guvernéry (demokraté získali sedm postů a budou jich mít 22 oproti 25 republikánským). Senát se jim podle očekávání dobýt nepovedlo.

Proč struktura voleb letos pomohla pravici? Mnoho z 435 sněmovních okrsků je narýsováno tak, že v nich žije více republikánských voličů. O jejich podobě se rozhoduje jednou za deset let při sčítání lidu a republikáni mají dlouhodobě lepší předvolební taktiku při volbách do státních legislativ, které okrsky schvalují. K tomu je země demograficky rozdělena na městské aglomerace a populačně silné státy na pobřežích, které jsou naladěny od středu doleva – tam dnes víceméně neexistuje okrsek držený pravicí – a na venkovské oblasti ve vnitrozemí, které jsou konzervativní.

Toto rozložení obyvatelstva zvýhodňuje málo zalidněné pravicové státy, neboť každý bez ohledu na počet obyvatel reprezentují dva senátoři. Někde uprostřed jsou pak širší předměstí, a jak ukázal výsledek, ta jsou rozdělena půl na půl. Právě v nich, mezi vzdělanými a kvalifikovanými profesionály, kteří na okrajích měst žijí, a především mezi ženami, Trump ztrácí čím dál víc.

Jenže zatím neztratil dost na to, aby bylo možné volby interpretovat jako jeho prohru. Pro srovnání: prezident Barack Obama ztratil v v polovině svého prvního funkčního období v roce 2010 mnohem víc

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Americké volby

Donald Trump

USA

V tomto okamžiku nejčtenější