Deník N

Příběh svazu bojovníků: Relikt komunismu nenašel cestu do 21. století a vymírá. Stát mu dal už 139 milionů

Šéf svazu Jaroslav Vodička (vlevo) a místopředseda Emil Kulfánek. Plukovníci, kteří určují směřování instituce. Foto: ČTK
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Málokterý zapsaný spolek budí tolik rozruchu jako Český svaz bojovníků za svobodu. Nástupce někdejšího Československého svazu protifašistických bojovníků přitom už prakticky neměl existovat, sám počítal se svým vymřením. Nestalo se tak, ale omlazení svazu se nezdařilo. Z instituce, která za posledních 19 let získala od státu 139 milionů korun, se stal vlivný hráč na politické mapě.

Leden 2013. „Vlastenecké fórum“, jehož předsedou je Jaroslav Vodička, oznamuje podporu Miloše Zemana ve volbách prezidenta republiky. Vodička zároveň stojí v čele Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). Úspěšné budování zdání, že čeští vlastenci podporují Zemana, nejspíš tehdejší volby nerozhodlo, v mnohem těsnějším klání o pět let později ale pro Zemana mohlo být jedním z výraznějších faktorů, díky nimž svůj mandát obhájil.

Zeman Vodičku při první příležitosti vyznamenal, druhý jmenovaný se pak ale dostal do centra pozornosti i jinak: obviněním ze zneužití Terezínské tryzny ke xenofobním výrokům, z nevýhodného prodeje části sídla ČSBS, ze zneužívání služebního vozu, z vylučování kritiků a z toho, že tajil své členství v normalizační KSČ, stejně jako že byl konfidentem komunistické Veřejné bezpečnosti. (Vodička tato obvinění odmítá. Říká například, že má čisté lustrační osvědčení. To nicméně podle zákona pro konfidenty VB není problém.)

Když Vodička v říjnu udělil svazovou medaili za svobodu poslanci KSČM Zdeňku Ondráčkovi, který demonstranty za svobodu před rokem 1989 bil coby komunistický policista obuškem a dodnes nad tím neprojevil slovo lítosti, strhla se lavina kritiky.

Proč svaz udržuje v čele kritizovaného šéfa, když kvůli tomu „bojovníkům“ hrozí existenční problém v podobě zastavení dotací od ministerstva financí? Ty přitom tvoří více než 90 procent ze 139 milionů korun, které svaz od roku 1999 od státu získal. Jen necelou desetinu mu přispěly resorty obrany, zdravotnictví, práce a kultury, dále má peníze z darů či členských příspěvků. Dotace jsou ale pro svaz klíčové. Předsedovi se to ale rozebírat nechce. „Už toho bylo dost,“ naznačuje do telefonu únavu z mediálního zájmu posledních týdnů a loučí se.

Jakkoliv to může znít příkře, svaz vlivem svého historického vývoje nemusí předsedu z jiného těsta, než je Vodička, vůbec mít ve svých řadách. Devadesátá léta, kdy v jeho čele stál někdejší vězeň nacistického i komunistického režimu, charismatický Jakub Čermín, jsou nenávratně pryč – a nezdařené pokusy svaz omladit, stejně jako rozchod s částí mladší generace lidí pečujících o památku odboje, vedly k upevnění Vodičkovy pozice. Ten při obhajobě postu v roce 2016 neměl protikandidáta.

Pryč s agentem Vatikánu!

Kořeny orientace většiny členů svazu – a tedy i sjezdových delegátů – sahají do poválečného období, kdy v Československu začala vznikat sdružení odbojářů a obětí nacistické represe. Lidem zasaženým válkou se snáze vracelo do normálního života, když byli ve společnosti těch, s nimiž si měli co říci například o utrpení v koncentračních táborech. „Právě to zřejmě položilo základ pro samotné svazy a sdružení. Angažovanost v různých antifašistických organizacích byla přirozeným důsledkem,“ popisuje okolnosti zakládání podobných uskupení bývalý člen ČSBS Petr Hroník.

O masovosti tehdejšího dění vypovídá to, že někdejší Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po obětech nacismu měl v době svého rozmachu v letech 1946–1947 na osmdesát tisíc členů. Právě toto sdružení bylo s legionářskou obcí a Svazem národní revoluce komunisty sloučeno do jednotného mohutného Svazu bojovníků za svobodu, z nějž se v roce 1951 sloučením se slovenskou odbojářskou organizací stal Svaz protifašistických bojovníků. Členství v něm bylo jen pro účastníky válečných událostí či pozůstalé. Pod taktovkou KSČ se začalo s 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější