Deník N

Spočítali jsme miliardy, které stát dává do boje se suchem. Budoucnost investicí je ve vzdělávání a výzkumu

Suchem rozpraskaná pastvina, obrázek, který je k vidění v posledních letech čím dál častěji. Foto: ČTK
Suchem rozpraskaná pastvina, obrázek, který je k vidění v posledních letech čím dál častěji. Foto: ČTK

Česká republika ročně přerozdělí na boj se suchem desítky miliard korun z evropských i národních dotací. Většina z nich se zaměřuje na kompenzace zemědělcům a opatření na zadržování a akumulaci vody v krajině. Zmapovali jsme, jak efektivní jsou vynaložené prostředky na boj se suchem a kam státní prostředky směřují.

Teplotně rekordní a zároveň srážkově podprůměrný rok 2015 zaměřil pozornost na sucho. Řeky na několika místech odhalily hladové kameny, na mnoha místech vyschla koryta potoků, rybníky i studny. Následující roky jen potvrdily, že boj se suchem bude jedním z hlavních témat a my se na nedostatek vody budeme muset adaptovat.

Vědci, zemědělci, vodohospodáři, ochránci přírody i představitelé státní správy se shodují, že nejdůležitější je teď rychlost. Stát se totiž na vlnu suchých let i přes upozorňování expertů na postupující klimatickou změnu nepřipravil. Zareagoval až na situaci, kdy sucho na Česko udeřilo opakovaně. Teprve v roce 2015 začala vznikat koncepce boje se suchem (schválená vládou v roce 2017) a až po druhé vlně sucha, v srpnu loňského roku, vznikla Národní koalice pro boj se suchem, která má za úkol problémům s nedostatkem vody co nejúčinněji čelit, nebo jim ideálně i předcházet.

Hlavní zbraní České republiky v boji o čas jsou teď státní a evropské dotace, díky nimž je možné dělat opatření, která zadrží vodu v krajině, vrátí ji do vodovodů a umožní zemědělcům přečkat nevlídné roky.

Reakce státu na problém se suchem se dá rozdělit do čtyř kategorií. První z nich je pomoc zemědělcům, kteří kvůli nedostatku vody přicházejí o zisk. Zadruhé ministerstvo zemědělství podporuje zemědělce, kteří hospodaří na své půdě udržitelnějším způsobem, než je současný trend intenzivního obdělávání stohektarových lánů. Ministerstvo životního prostředí souběžně s resortem zemědělství podporují řadu projektů revitalizace krajiny a zadržování vody, a to od malých mokřadů po rozsáhlé přehradní nádrže. Poslední kategorií je podpora zásobování měst a obcí pitnou vodou a údržba a obnova vodovodů a kanalizací.

Zemědělci předkládají účty za sucho

Právě loňský rok, již pátý suchý v řadě, udeřil na zemědělce obzvlášť tvrdě. Ministerstvo zemědělství a Agrární komora udávají, že v tomto období zemědělci utrpěli kvůli suchu rekordní škody ve výši 10 až 12 miliard Kč. Nejvíc přitom ztatili chovatelé hospodářských zvířat, kterým se kvůli suchu nedostávalo krmiva. Ke třem miliardám se vyšplhaly ztráty pěstitelů obilnin.

Ještě hůř na tom podle sdružení Czech Forest think tank byli lesníci, jejichž ztráty za rok 2018 vyrostly k 20 miliardám. Škody se nevyhnuly ani rybářům, kteří tratili na úhynu nemocných ryb i na vyšších nákladech na provzdušňování a přečerpávání vody. Mezi lety 2016–2018 rozdělilo ministerstvo zemědělství na podporu lesů 100 milionů a na program rybářství 30 milionů.

Ztráty v plodinovém sektoru pokryl příslušný resort jen za uplynulé dva roky sumou čtyř miliard z celkových 29 miliard vyčleněných na boj se suchem (což z ministerstva zemědělství dělá největšího donátora v řešení problému). Zbývajících 25 miliard resort rozdělil na opatření spojená s obnovou a výstavbou vodovodů a kanalizací, závlahových systémů, rybníků, vodních nádrží a podporou dobrého hospodaření na orné půdě. V tom nejsou zahrnuty investice do výstavby nových přehrad.

Výhled možného následku změny klimatu pro vláhový deficit půdy v porovnání v současnosti a výhledech pro rok 2050 a 2100 při zachování současného trendu změny klimatu podle průměrného scénáře vývoje. Zdroj: CzechGlobe, MENDELU
Z Evropské unie jde do národních rozpočtů výrazně více peněz, než poskytuje samotná Česká republika. Obvykle přitom platí, že národní dotace jsou určené na menší projekty do 250 tisíc Kč. Větší projekty s dotací nad čtvrt milionu korun spadají do operačních programů dotovaných Evropskou unií. Jen do oblasti zemědělství od prvního výrazně suššího roku 2015 do srpna 2018 přiteklo z evropských zdrojů 21,6 miliard korun, z národních 7,4 miliardy.

Budoucnost „střechy Evropy“ je v rybnících

Podle nejnovějších závěrů Centra pro vodu, krajinu a půdu České zemědělské univerzity (CVKP) je ale stávající struktura podpory zemědělského sektoru z dlouhodobého hlediska neudržitelná. Efektivnější je investovat do

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Sucho

V tomto okamžiku nejčtenější