Deník N

Světoznámý chemik se podílel na manipulaci s daty, tvrdí etická komise olomoucké univerzity. Vědec to odmítá

Ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Radek Zbořil. Foto: ČTK
Ředitel Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Radek Zbořil. Foto: ČTK

Etická komise Univerzity Palackého (UP) v Olomouci rozsekla tento týden závažný spor. Světově uznávaný chemik Radek Zbořil a jeho bývalý kolega Martin Heřmánek podle ní manipulovali s daty grafu v článku vydaném v roce 2007 v prestižním vědeckém časopise. Zbořil podle odborníků úpravu přímo inicioval, podle rektora školy Jaroslava Millera to však nelze prokázat. Chemik se závěry nesouhlasí a chce se bránit.

Jak už Deník N informoval v květnu, ve vyostřené debatě ohledně chystaného výzkumného superústavu na Univerzitě Palackého v Olomouci řeší škola další nepříjemnost. Rektorovi se dostalo na stůl obvinění ze závažného porušení vědecké etiky: v práci, pod kterou je mimo jiné podepsán profesor Zbořil, někdo manipuloval s daty grafu.

Obvinění je to pro univerzitu nadmíru citlivé. Kromě toho, že Zbořil patří mezi nejcitovanější české výzkumníky, vede v Olomouci jedno z vědeckých center – Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů, které platí za výkladní skříň školy.

Zbořil s kolegy v jednom ze svých nejcitovanějších článků použil graf z disertační práce z roku 2006. Křivku ale podle podnětu, který na školu dorazil loni na podzim, někdo pro účely článku upravil – odstranil z ní výkyvy.

Původní graf v práci spoluautora článku Martina Heřmánka zohledňoval přítomnost takzvaného šťavelanu železnatého v měřeném nanomateriálu, graf použitý v článku nikoli. To mohlo mít zásadní vliv na vyznění celého článku – alespoň podle dalšího spoluautora, tehdejšího doktoranda Čeňka Gregora.

„Role šťavelanu byla nesprávně vyhodnocena, či spíše vůbec nebyla brána v úvahu. A to je dle mého soudu zcela zásadní chyba, které by se měli vědci při své práci vyvarovat. Pokud se ve výsledcích objeví neznámý faktor, je nutné jeho vliv ověřit a zjistit, jak významnou roli jeho přítomnost hraje,“ popsal už dříve pro Deník N Gregor, který podnět na podzim podal.

S ostatními aktéry má komplikované vztahy – na škole dvakrát neobhájil svou disertaci a z akademického světa odešel pracovat do soukromého sektoru.

Článek s názvem Catalytic Efficiency of Iron(III) Oxides in Decomposition of Hydrogen Peroxide: Competition between the Surface Area and Crystallinity of Nanoparticles vyšel v časopisu JACS 129, 10929 (2007).

Autory článku jsou Martin Heřmánek, Radek Zbořil, Ivo Medřík, Jiří Pechoušek a Čeněk Gregor.

Horní graf je ten, který mají Čeněk Gregor a Martin Heřmánek ve svých disertačních pracích. Spodní graf byl zveřejněný v časopise JACS.

Článek, který vyšel v prestižním vědeckém časopise Journal of the American Chemical Society (JACS), Zbořil později použil i jako jeden z důležitých podkladů pro získání profesorského titulu.

Etická komise ale v pondělí rozhodla, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější