Desítky kandidátů zavražděny. Mexiko volí prezidentku a 20 000 nových politiků
Mexičané v neděli zamíří k volebním urnám v historicky největších volbách své země. Vzejde z nich mimo jiné nová hlava státu, jíž bude s největší pravděpodobností poprvé žena. Předvolební klání tradičně provázejí extrémní násilnosti a vraždy politiků i jejich rodin.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Letošní volby v Mexiku provázejí mnohá nej. V první řadě se jedná o nejrozsáhlejší hlasování, jaké země pamatuje. Obsazovat se bude přes dvacet tisíc křesel: volí se nová hlava státu, 128 senátorů, 500 poslanců, starosta hlavního města, vlády několika států a tisíce obecních zastupitelů. Nejvyšší je také počet voličů – své volební právo letos může využít přes 100 milionů lidí.
Bude to také poprvé, kdy se do čela země s největší pravděpodobností postaví žena. A nejspíš se toto hlasování zapíše jako jedno z nejkrvavějších.
O co ve volbách jde
Nová politická garnitura ponese na svých bedrech to, jak se budou vyvíjet nejpalčivější domácí problémy: bezpečnostní situace, chudoba a korupce.
Země patří podle Transparency International mezi nejzkorumpovanější na světě, více než třetina lidí žije v chudobě a ročně je tam zavražděno kolem 30 000 obyvatel. Vítěz prezidentského klání také rozhodne o novém soudci Nejvyššího soudu, a pokud vyhraje kandidátka vládní strany, může vychýlit rovnováhu soudu, jenž nyní funguje právě jako protiváha stávající administrativy.
Zároveň budou mít výsledky voleb dopad i na mezinárodní scénu. Mexiko je nejlidnatější španělsky mluvící zemí a lídrem v latinskoamerickém regionu a je klíčovým hráčem v řadě politik svého souseda USA.
Významná je i jeho pozice jednoho z největších světových producentů ropy, který se pod končící vládou rozhodl vývoz této komodity utnout.
Bude zajímavé sledovat povolební vývoj, zejména pokud jde o vztahy se Spojenými státy americkými. Hlava státu a její nový kabinet totiž budou nastavovat migrační politiku – Mexiko aktuálně zažívá nejhorší migrační krizi posledních let, kdy počet nelegálních migrantů minulý rok stoupl o dramatických 77 procent. Tito lidé přitom nejčastěji v Mexiku jen čekají na vhodnou příležitost k překročení hranice do USA. A ty se ze všech sil snaží jejich příchodu zabránit. Imigrace přes mexickou hranici je klíčovým tématem podzimních amerických voleb.
Druhým zásadním tématem v Mexiku na této rovině je boj s drogovými kartely v rámci opiátové krize v USA. Doteď si vyžádala přes půl milionu mrtvých a denně přibude 130 dalších zmařených životů. Většina syntetických opiátů putuje k severnímu sousedovi právě z Mexika, kde je dva největší drogové kartely kompletují v tajných laboratořích ze sloučenin dovezených z
