Deník N

Kde to funguje, tam neopravuj. A týká se to i Otčenáše

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého... Foto: Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého… Foto: Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Analýza Petra Jana Vinše: Světovými médii proběhla minulý týden zpráva, že papež změnil modlitbu Otčenáš. Vyvolalo to nejen pochopitelnou vlnu zájmu, ale mnohdy i překvapení a nevoli. V případě Otčenáše jde o text, který se většina věřících modlí zpaměti, a jakákoli jeho změna se tak může dotýkat jejich zažitých zvyklostí.

Pod dojmem této zprávy byly i české církevní úřady zavaleny dotazy, zda se tato změna nějak dotkne také našeho prostředí, a kritici papeže Františka z ultrakonzervativních řad neváhali na sociálních sítích sáhnout k – snad už téměř folklórním – výkřikům o bezbožníkovi, který mění zjevené pravdy. Situace je přitom docela docela jednoduchá a prostá jakéhokoliv skandálu.

Text Otčenáše je obsažen v Bibli v Novém zákoně na dvou místech, v 6. kapitole Matoušova evangelia a v 11. kapitole Lukášova evangelia. Lukášovská verze je výrazně kratší a za základ modlitby v jejím církevním užívání tak byla vzata delší, matoušovská verze, doplněná zřejmě na přelomu 1. a 2. století ještě takzvanou doxologií, tedy liturgickou formulí „neboť tvé je království i moc i sláva navěky“. V této podobě je tedy text Otčenáše fixovaný a nelze ho nějakým administrativním aktem, byť papežovým, měnit, protože to by znamenalo prakticky přepisování Bible. O to se také ani nikdo nepokoušel.

Na druhé straně jen málokdo se modlí Otčenáš v jeho původní podobě, jak byl sepsán evangelistou

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

V tomto okamžiku nejčtenější