Americký deník Jany Ciglerové: Američané se často stěhují. Dům pro ně není navždycky a přátelé taky ne
Američané se přestěhují průměrně jedenáctkrát za život, od dospělosti zhruba každých pět let. Češi dvakrát – od rodičů a po svatbě. Ten rozdíl s sebou nese spoustu praktických rozdílů v tom, jak domov vnímáme my a jak oni.
„Zeptejte se mě na jakékoliv místo v Miami a já to tam budu znát, protože jsem tam dost pravděpodobně poblíž bydlela,“ vyprávěla mi nedávno sedmačtyřicetiletá Karla Torresová. „Byli jsme na začátku hodně chudí. Bydlela jsem s rodiči, sestrou a bratrem dokonce i v ghettu, ale byla jsem malá, a tak jsem to nevnímala. Kdykoliv jsme se víc postavili na nohy, přestěhovali jsme se do o kousek lepšího.“
Karla kvůli tomu často měnila školu a moc nepomáhalo, že byla introvertní dítě, které bylo dost ostýchavé, a těžko navazovala nové vztahy. Její muž je pravý opak – jeho matka dosud žije v domě, do kterého se před takřka padesáti lety nastěhovala, a Luis tak za celý život nezměnil školu ani jednou.
„Vyrůstal jsem celý život s víceméně jednou partou dětí, spolu jsme chodili do spádové základky a pak i na druhý stupeň a na střední. V mém životě to bylo tak významné, že
