Deník N

Jaká okupace? Prosili jste nás o pomoc, říká účastník invaze. Zákon o veteránech „války v ČSSR“ ale nemá v Rusku šanci

Ruské tanky v srpnu 1968 v Praze. Zdroj: Wikimedia Commons, 3.0 Unported
Ruské tanky v srpnu 1968 v Praze. Zdroj: Wikimedia Commons, 3.0 Unported

O co jde ve sporu o status účastníků operace Dunaj? Chtějí bývalí sovětští vojáci, kteří vstoupili v srpnu 1968 do Československa, aby jim jen nikdo nenadával do okupantů a mohli se honosit titulem válečný veterán nebo jsou pro ně důležitější slevy, dávky a výhody z tohoto statusu vyplývající? Deník N zmapoval bouřlivou diskusi o stále živém rusko-českém problému a mluvil i s jedním z účastníků okupace.

Je jich dnes asi 40 tisíc. Mužů a žen, kteří žijí na území Ruské federace a v roce 1968 v Československu plnili – dle tehdejší oficiální interpretace Kremlu – internacionální povinnost. Velení sovětské armády je poslalo bránit socialismus, odvrátit puč, ubránit socialistický tábor před už už počínající agresí NATO.

Tento výklad historie je pro většinu Čechů a Slováků dávno pasé. Zdrženlivý postoj zastává i ruský prezident Vladimir Putin, vláda a většina poslanců. Není tedy pravda, jak napsala některá česká a slovenská média, že by přijetí zákona o veteránech „války v Československu“ bylo na spadnutí.

I když v Rusku především v řadách účastníků operace Dunaj a některých poslanců, důstojníků a politiků žije dál. Svědčí o tom události posledních dnů.

Tato záležitost už pronikla do nejvyšších politických pater. V Česku se k ní vyjadřovalo ministerstvo zahraničí a prezident Miloš Zeman si pozval ruského velvyslance na kobereček, aby celou věc vysvětlil. Slovenský premiér Peter Pellegrini se na ni bude ptát při své návštěvě Ruska.

Skutečnost je ale poněkud jiná a zdá se, že nejde ani tak o legislativu jako o

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rusko

V tomto okamžiku nejčtenější