Deník N

Už 60 obětí masakru na Nilu. Odsouzení armády v RB OSN zablokovaly Čína a Rusko. Proč nadějné súdánské jaro končí utopené v krvi?

Demonstranti v súdánském hlavním městě Chartúmu požadují, aby Přechodná vojenská rada předala moc civilní vládě. 3. 6. 2019. Foto: Reuters
Demonstranti v súdánském hlavním městě Chartúmu požadují, aby Přechodná vojenská rada předala moc civilní vládě. 3. 6. 2019. Foto: Reuters

ANALÝZA: Vojenský zásah proti demonstrantům za demokratické změny v Súdánu má podle opozice už 60 obětí. Masakr vyvolal mezinárodní rozhořčení, ale odsouzení v Radě bezpečnosti OSN zablokovaly Čína a Rusko. Proč se nedávné sesazení diktátora Bašíra a příslib armády předat moc poklidně demokraticky zvoleným civilistům opět zvrhly v násilí pro africké režimy typické? Přinášíme otázky a odpovědi.

Při hledání viníků smrti nejméně 60 súdánských demonstrantů nepotřebujeme geniální mozek Hercula Poirota. Jsou jimi muži ve vedení armády, která se chopila moci poté, co si čtyřměsíční masové protesty vyžádaly pád dlouholetého diktátora Umara al-Bašíra.

Nicméně analytickými otázkami krok za krokem můžeme rozkrýt jejich motivaci podobně, jako když belgický detektiv našel pachatele vražd v románu Agathy Christie Smrt na Nilu.

Masakr v súdánském Chartúmu se dostal na titulní strany mnoha světových médií, zde např. BBC, Fox News, Al-Džazíra, South China Morning Post. Koláž: Deník N

Jak to všechno začalo?

V polovině prosince začali lidé ve městě Atbara protestovat proti citelnému zdražení chleba a pohonných hmot.

Nepokoje se brzy přelily do dalších velkých měst včetně metropole Chartúmu. Lid za viníka vysokých cen a bídných podmínek života považoval

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Afrika

V tomto okamžiku nejčtenější