Deník N

Vojna a mír v našich střevech. Mikrobi ovlivňují zdraví, mozek i chování, říká biolog. Jsou i klíčem k Alzheimerovi?

Profesor Julius Lukeš. Foto: Pavlína Jáchimová, Akademie věd ČR
Profesor Julius Lukeš. Foto: Pavlína Jáchimová, Akademie věd ČR

Naše střeva jsou safari s tisícovkou druhů mikrobů. „Seznam lidských chorob, které ovlivňují, či je přímo způsobují, roste každým dnem,“ říká profesor Julius Lukeš, ve světě respektovaný český vědec. Parazitolog, který však patří také k čilým popularizátorům lidského mikrobiomu. „Šokující je, jak ovlivňuje náš mozek. Hraje patrně důležitou roli při vzniku Alzheimera.“ Budoucnost medicíny je ve „vytuněném“ fekálním transplantátu, ale na biodiverzitě vlastního střevního ekosystému můžete začít pracovat hned. Jak?

Před několika lety jsme spolu dělali rozhovor o parazitech a prvocích v oceánech a slíbili jsme si, že příště to bude jen o bakteriích v našich střevech. Mezitím však došlo přímo k explozi zájmu o mikrobiom, nebo je to jen můj pocit?

Rozhodně ne. Rozvoj mnohonásobně předčil má očekávání. Vedle revoluční metody Crispr, která umožňuje pozměňování genetické informace, je dnes lidský mikrobiom asi nejdynamičtěji se rozvíjející obor v biologii.

A je to dobře, nebo špatně?

Z devadesáti procent dobře. Mikrobiom má neskutečný vliv. Ještě před pár lety bych možná řekl, že se to s tím zájmem přehání, už si to nemyslím.

Co vás přesvědčilo?

Není to můj obor, ale rád mikrobiom popularizuji, je to něco jako koníček. Čtu tedy mnohem méně vědeckých článků na toto téma, než bych měl a chtěl, ale i tak je mi jasné, že vliv mikrobiomu je větší, než jsme si dosud dokázali představit. Různé hypotézy, které byly ještě před pár lety považovány za příliš divoké, se potvrzují. I laický zájem o pochopení vlivu mikrobiomu na naše zdraví je obrovský a není divu. Seznam lidských chorob, které naši mikrobi ovlivňují, či je přímo způsobují, roste každým dnem. Mikrobiom tedy zajímá každého, kdo se stará o vlastní zdraví.

Co mají společného paraziti – subjekty vašeho vědeckého zájmu – s bakteriemi?

Na úrovni popularizace parazitologie se snažím ukázat, že to, co na první dobrou vnímáme negativně, může být někdy prospěšné. A to platí pro parazity i bakterie.

Vnímáme je obecně jako potvory, kvůli kterým máme angíny a jiné záněty. Sice už je asi i mezi laiky rozšířená informace, že spousta bakterií, které máme ve střevech, je „hodných“, ale teprve v posledních letech se ukazuje, co všechno pro nás dělají.

Je to obrovsky zajímavý mikrosvět. Nejde jen o to, čím nám bakterie škodí nebo prospívají, ony v nás totiž především žijí. Vzájemně interagují, různě se popichují, nebo si pomáhají, mají, nebo se nemají navzájem rády. Když jste organismus, který žije někde uprostřed střeva, nemusíte se nikdy dostat až k lidské buňce, naopak, musíte tam nějak po sousedsku vyjít s jinými bakteriemi.

Prý se bakterie umí navzájem i „spočítat“. Jsou schopné i strategických rozhodnutí?

Ano, válčí spolu, či uzavírají spojenecké pakty. Je před námi dlouhá cesta, než tomu všemu přijdeme na kloub, ale už teď je jasné, že i tudy vede cesta k vylepšování kvality lidského života. Ale je to ďábelsky komplikovaný svět.

Jak tlusté myši zhubly

A platí, čím pestřejší mikrobiom, tím líp?

Čím větší je diverzita, tím lépe. Platí to v každém ekosystému, tudíž i ve střevech. Když pak dostane ekosystém nějakou ťafku – les smete vichřice, střeva dostanou ránu v podobě antibiotik –, je-li druhově chudý, lehne skoro všechno, je-li ale druhově bohatý, poměrně rychle se „zberchá“ a vrátí do původního stavu.

Který poznatek o vlivu střevních bakterií na člověka vás v posledních letech nejvíc zasáhl? Prožil jste nějaký wow efekt?

Šokující je, jak naši mikrobi ovlivňují náš mozek. Hrají patrně důležitou roli pro vznik Alzheimera, Parkinsona, ale i 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější