Deník N

Horolezec: Na Everestu je zácpa už 20 let. Troufne si kdokoliv, někteří si neumí ani nasadit mačky

Mount Everest uprostřed, pohled z jihu. Foto: Wikimedia/cc
Mount Everest uprostřed, pohled z jihu. Foto: Wikimedia/cc

Mezi výstupy dnešních turistů a prvním výstupem na Everest, který udělali v roce 1953 Edmund Hillary a Tenzing Norgay, je takový rozdíl, jako jet Tour de France na kole nebo na motorce, říká výškový horolezec Michal Gabriž.

Michal Gabriž (1977) je výškový horolezec. Zúčastnil se sedmi expedic do nepálského Himálaje a Pamíru a vícekrát lezl v okolí Mount Everestu, i když na hoře zatím nebyl. „Na kopci se stává ledacos a v takových chvílích se ukazuje, co jste za člověka,“ říká Gabriž o etických dilematech při lezení.

Co říkáte na snímek z 22. května, na kterém je dlouhá řada několika stovek lidí, jak jdou na vrchol Everestu?

Není to poprvé ani podruhé, co jsem viděl něco takového. Na Everestu je zácpa už 20 let. Základní tábor se táhne několik kilometrů a má tisíce stanů. 381 povolení, která v Nepálu vydali na tuto sezonu, znamená 381 turistů, ale ke každému z nich je potřeba připočítat minimálně dva šerpy (Šerpové jsou také etnikum, ze kterého se rekrutují průvodci/nosiči – pozn. red.). Everest je sice dost velký na to, aby se na něm ztratilo tisíc lidí, ale problém nastává při vrcholovém útoku od osmi tisíc metrů výš. Na vrcholu fouká 200- i 300kilometrový vítr a bývá strašná zima, proto musíte využít vhodná okna na výstup, když je počasí vyhovující. To způsobuje, že se pod vrcholem nahustí stovky lidí.

Rovná plocha vrcholu Everestu je velká jako dva pingpongové stoly a údajně se na ní tísní 15 i 20 lidí najednou.

Stane se, že na Everest vystoupá za den i 400 lidí. Je to šílenství a nečekejte žádnou romantiku. Abyste se dostali úplně nahoru, musíte čekat dvě i tři hodiny v řadě.

Připsal byste některé z jedenácti letošních úmrtí na Everestu nadměrnému přeplnění?

Určitě ano. Ostatní lezci vás zpomalují. Na vrchol se vyráží kolem desáté večer nebo o půlnoci a výstup a sestup do čtvrtého výškového tábora trvá asi dvacet hodin. Na finálním výstupu na Everestu se otáčí nejpozději ve dvě odpoledne. Nezáleží, zda jste pod vrcholem 500 nebo 50 metrů. Musíte se otočit, abyste se do setmění vrátili do čtvrtého tábora. Když se setmí, přichází vítr a dramaticky klesá teplota až k minus 40 stupňům Celsia. Pokud je vítr silný, je pocitově příšerná zima. Přichází obrovská únava, hrozí vám omrzliny a riskujete, že se ztratíte. Riziko smrti astronomicky stoupá, čím je výstup delší. Člověk by měl v zóně nad osm tisíc metrů strávit hodiny, ne dny. Ve vysokých horách platí, že rychlost je bezpečí.

Co mi hrozí, pokud bych byl ve výšce nad osm tisíc metrů příliš dlouho?

V takové výšce dochází ke

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější