Deník N

Smrt není daleko a je to šílený pocit. Vadí mi, že se z rakoviny dělá atrakce, říká královna českého sushi

Bára Rektorová, majitelka cateringu Sushiqueen. Foto: David Neff / MAFRA / Profimedia
Bára Rektorová, majitelka cateringu Sushiqueen. Foto: David Neff / MAFRA / Profimedia
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Podnikatelka Bára Rektorová, které se podle názvu její firmy začalo říkat sushiqueen, před více než třemi lety onemocněla. Lékaři jí diagnostikovali zhoubný nádor v hlavě. Matka dvou malých dětí se rozhodla, že o své nemoci napíše knihu. Vlastně ne o rakovině samotné, ale o tom, jak by se měli zdraví lidé chovat, aby nemocní jejich péči včetně nejrůznějších ezoterických rad psychicky přežili. Nikdy neříkejte smrtelně nemocnému pacientovi „to dáš“. A už vůbec ne, ať se konečně začne mít rád, říká v rozhovoru Rektorová.

Píšete knihu o rakovině a…

Snad ji zvládnu napsat. Teď je to všechno zase aktuální… Bylo lepší, když jsem ji psala po té „první“ rakovině, kdy jsem měla odstup. Chci napsat knihu o tom, že o rakovině člověk vlastně nic neví, není na to připravený. Většina lidí zná rakovinu z televize a ze seriálů. Připadá mi, že když autoři neví, jakou překážku by měla nějaká postava překonávat, tak tam prostě vrznou rakovinu. Ta může dopadnout dobře i špatně. V nejhorším se zbaví nějaké postavy, když třeba není u diváků populární. Ono to tak opravdu je! Myslím, že i pro mě to bylo…

Zavádějící?

Já jsem se samozřejmě nikdy nezajímala o to, jak se žije pacientům s rakovinou. Mě to nenapadlo, neměla jsem důvod. A myslela jsem si automaticky, že to probíhá nějak tak, jak je to v těch seriálech. Touto knihou bych to chtěla odromantizovat.

Jestli to správně chápu, vaše kniha bude vlastně manuál pro pacienty, ale i pro jejich okolí, pro příbuzné, přátele, lékaře…

Netuším, jestli se dá napsat manuál na rakovinu. Spíš chci popsat svoje zkušenosti s realitou. Někdy to bylo úplně jiné, než jak se obecně míní!

Jak hodnotíte třeba lékaře a veškerý personál nemocnic v těchto seriálech… Odpovídá to realitě?

Jiné než v reálu to samozřejmě je. Ale s tím se, řekla bych, nějak počítá. Kdyby to bylo autentické, tak by rakovina v seriálech nikoho nebavila. Spíš jsem se zamýšlela nad větou, kterou mi lidé teď často říkají: „Bojuj, hlavně bojuj.“ Říkala jsem si, co to asi znamená, a automaticky jsem myslela, že když u někoho propukne rakovina, tak ten člověk už nějak pochopí, jak má bojovat a co se tím myslí. A pak jsem zjistila, že ne. Pořád nevím, jak teda mám „bojovat“.

Které věty vás tedy nadzvedávají spolehlivě, ačkoli byly míněny dobře?

Mě to nadzvedávalo dřív. Teď už jsem si na to ale zvykla… Už je mi to jedno. Ale překvapilo mě, nakolik je rakovina vlastně normální a nakolik je v těch představách romantizovaná. A měla jsem to i já. Dnes už vím, že člověku je

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

V tomto okamžiku nejčtenější