Deník N

Notes Deníku N: Úspěchy Donalda Trumpa, český hrdina nežije a páchnoucí sleď v europarlamentu

Deník N – ilustrační foto.
Deník N – ilustrační foto.

Donald Trump se ve středu brzy ráno (našeho času) dozví, jak si u Američanů stojí jeho republikáni, a tím pádem i on sám. Martina Navrátilová nám řekla, proč dělá všechno proto, aby ho to nepotěšilo. Podívali jsme se bez emocí na Istanbulskou úmluvu a dozvěděli se, jak vidí českou ublíženost americká historička.

Z úterních událostí pro vás vybíral Libor Stejskal.

Co vadí na Istanbulské úmluvě? Nechme teď stranou emoce, které rozpoutalo nejen nedávné kázání pátera Petra Piťhy ve svatovítské katedrále, ale i zpravidla oboustranně exaltované disputace na sociálních sítích, a rozeberme, co kritici vyčítají Istanbulské úmluvě, která má řešit násilí vůči ženám. Přesně toto si řekli redaktoři Deníku N Barbora Janáková s Janem Tvrdoněm, kteří oslovili advokáty, úředníky i další zúčastněné strany, aby na základě jejich odpovědí porovnali čtyři hlavní výtky s realitou. A jak se opět ukázalo, ta je vždycky poněkud složitější.

Úspěchy Donalda Trumpa. Pro někoho to může znít neuvěřitelně, ale odpůrci vysmívanému i proklínanému americkému prezidentovi nelze upřít, že se mu během prvních dvou let vlády podařilo zaznamenat také několik úspěchů. Jejich soupis pořídil redaktor Jan Kudláček. Otázka ovšem zní, zda to bude stačit k tomu, aby voliči jeho republikánům v právě probíhajících volbách do Kongresu nevyprášili kožich.

Navrátilová v dresu demokratů. Přispět k tomu, aby se tak stalo, se snaží jedna z nejlepších tenistek všech dob Martina Navrátilová. Navlékla si triko s logem demokratů a přesvědčuje Američany, aby šli volit. Trump podle ní směřuje k totalitarismu, chce mít pod kontrolou úplně všechno, svěřila se v exkluzivním rozhovoru naší reportérce na Floridě Janě Ciglerové  Ta vám bude společně s dalšími redaktory Deníku N přinášet v noci na středu na našich stránkách to nejnovější z amerických voleb.

Jak si představujeme hrdinu? Češi mají odvahu nejčastěji spojenou s mučednickou smrtí. Mezi hrdiny počítají především osobnosti, jako byli Jan Palach, Jan Hus či výsadkáři Josef Gabčík s Janem Kubišem. Z politiků za odvážné považují TGM a Václava Havla. Jinými slovy: všichni naši hrdinové už jsou mrtví, a tak není divu, že osm z deseti Čechů si myslí, že v této společnosti chybí odvaha. O netradičním průzkumu veřejného mínění píše Jan Wirnitzer.

ČTK ve stejný den přinesla zprávu, že prezident Miloš Zeman na úvod česko-čínského podnikatelského fóra vyzval podnikatele, aby projevili odvahu, protože ji považuje za to nejdůležitější pro navazování obchodních kontraktů. Ještě předtím přítomné pozdravil v čínštině a řekl, že se v této zemi cítí jako přítel.

Proč musela umřít Kateryna Handzjuková? Podle zkušeného kriminalisty nešlo ani tak o snahu ukrajinskou aktivistku, kterou polili koncentrovanou kyselinou sírovou, zlikvidovat, ale o demonstraci krutosti, o snahu ponížit ji jako ženu, která se nebála pustit se do války i s mnohem silnějšími a mocnějšími muži. Redaktorka Deníku N Petra Procházková připomíná, že smrt Handzjukové připoutala pozornost k desítkám útoků na politiky a občanské aktivisty, kteří se dostávají do konfliktu s představiteli současné moci, mafií či vstupují do cesty nejrůznějším korupčním operacím.

Doutnák pod Dálným východem. Vztahy mezi Moskvou a Pekingem nebyly asi nikdy lepší než nyní. Jenže jak dlouho to může vydržet? Rusko vnímá liberální světový řád jako přežitý, nezdravý a nefér vůči jeho zájmům. Putin udělá cokoli, aby ten současný řád v čele s USA zničil, varuje Bobo Lo, expert na Rusko a Čínu z Francouzského institutu mezinárodních vztahů. Čína naopak dobře ví, že z toho stávajícího měla v posledních třiceti letech největší užitek právě ona, říká ve velkém rozhovoru s Magdalénou Slezákovou. A dodává: Vztah s Ruskem se rychle mění v její prospěch, za deset let to bude zatraceně těžké.

Češi si rádi nalhávají. Třeba že za všechno špatné mohou ti druzí a oni jsou vždy oběťmi. „Musí však vzít na sebe i část zodpovědnosti za Mnichov. Věci nejsou tak černobílé a jednoduché. Podobně to bylo s komunismem,“ říká americká historička Mary Heimannová, která vydala v roce

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější