Deník N

Filmový plakát byl klenot šedivých ulic. Kino Světozor schraňuje neobyčejnou sbírku

Aktuální výstava ze sbírky Terryho ponožek v Bio Central v Hradci Králové. Foto: Terryho ponožky.
Aktuální výstava ze sbírky Terryho ponožek v Bio Central v Hradci Králové. Foto: Terryho ponožky.

Když projdete v kině Světozor nenápadnými dveřmi do prostoru za promítacím plátnem, přivítá vás místnost s popsanými pořadači a šuplíky. Tady je království Pavla Rajčana a jeho sbírky filmových plakátů spjaté s obchodem Terryho ponožky.

Byl jste jedním ze zakladatelů novodobého kina Aero. Pojďme se ještě na začátku vrátit do historie. Jak a v jakém stavu jste kino převzali?

V roce 1997 končil Filmový podnik hl. m. Prahy a nabídl kina městským částem, aby si je provozovaly samy. Většina městských částí kina zrušila a udělala tam fitness centra a bowlingy. Na Žižkově byli tehdy osvícení lidé, vyhlásili veřejnou soutěž a my jsme ji vyhráli. Tehdy bylo Aero úplně mrtvé, na filmy tam chodila hrstka nadšenců. Po tříměsíční rekonstrukci jsme ho nanovo spustili a podařilo se nám odstartovat jeho slavnou éru. Aero bylo vlastně první artové kino v Praze.

Když říkáte „my“, koho tím myslíte?

S přáteli jsme založili hospodu U vystřelenýho voka, která funguje dodnes. S žižkovskou radnicí jsme tehdy úzce spolupracovali, dělali jsme třeba žižkovské masopusty…, takže na radnici nás už znali a na výběrové řízení nás upozornili.

Kolekce plakátů v Terryho ponožkách se vyvinula z nějaké velké soukromé sbírky?

Ne, žádný základ jsme neměli. Když jsme k Aeru přibrali Světozor, otevřeli jsme v něm obchod, kde se původně měly prodávat jen knihy a DVD. Já jsem tehdy o plakátech něco málo věděl, ale najednou se to přede mnou otevřelo a začali jsme plakáty sbírat. Na začátku jsme neměli jediný. Tak mě to vtáhlo,

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Film

V tomto okamžiku nejčtenější