Deník N

Proč Česko zarostlo řepkou. Nabízíme fakta a souvislosti

Některé věci se nám daří tak, že jsme v nich první v Evropě. Grafika: Lumír Kajnar
Některé věci se nám daří tak, že jsme v nich první v Evropě. Grafika: Lumír Kajnar

Nepřehlédnutelné hrozny květů řepky olejky letos opět zaplavily česká pole. Dostaly se ale i na náměstí – demonstrantům posloužily coby symbol nesouhlasu s politikou premiéra Babiše.

Z plodiny, která se v Česku v posledních letech suverénně zabydlela a opanovala 16 procent plochy orné půdy, se stal symbol úpadku české krajiny i spása zemědělců. Proč se jí na českých polích tak daří? Ohrožuje zářivě kvetoucí rostlina krajinu? Na co se využívá? Jak se na byznysu s řepkou podílí Andrej Babiš? Na tyto a další otázky odpovídáme v následující analýze.

Se „zežloutnutím“ českých polí bývá často spojován holding Agrofert, který převedl premiér Andrej Babiš do svěřenského fondu a oficiálně už v jeho vedení nefiguruje. Jak přesně se tedy na řepkovém byznysu podílí? „Moje bývalá firma pěstuje 5 procent veškeré řepky. Tak nevěřte těm blbostem na sítích a těm haterům, kteří stále kecají tyhle lži,“ vzkázal ve videu na svém facebookovém profilu fanouškům Babiš.

To je podle údajů statistického úřadu pravda. Jenže ne celá. Klíčovou roli hrají firmy Agrofertu v celém byznysu s řepkou: poskytují jak osivo, tak postřiky pro pěstování řepky i zemědělskou techniku. Z velké části zajišťují výkup, čištění, úpravu plodiny. Navíc, co se týká samotné biosložky do biopaliv, takzvaného metylesteru řepkového oleje, firma Preol z holdingu Agrofert ovládá téměř polovinu trhu dodávek pro státní podnik Čepro. Výrobu bionafty spustil v lovosické továrně Preol v roce 2009. A na dodávkách metylesteru řepkového oleje pro státní podnik se podílí i další firma z holdingu Agrofert, Primagra.

V byznysu s řepkou tak hrají Babišovy bývalé firmy klíčovou roli. Není ale pravda, že by stát samotné pěstování řepky přímo podporoval dotacemi, které by ji zvýhodňovaly například oproti pšenici nebo kukuřici. Dotační systém v Česku funguje tak, že pěstitel dostává dotace takzvaně „na plochu“. Čím víc hektarů osází, tím víc peněz dostane.

Podpůrný systém byznysu s řepkou ale spočívá v něčem jiném: „Specifická podpora pro pěstování řepky, ale i třeba cukrovky nebo i obilí na technické účely spočívá v daňovém zvýhodnění biopaliv a povinném přimíchávání biosložek do pohonných hmot. Tak či tak, hlavním důvodem pro pěstování řepky nejsou zemědělské dotace, ale její příznivá cena. Ta je dána využitím řepky, ze které se vyrábí jednak rostlinný olej, ale hlavně první generace biopaliv, čímž je administrativně podpořen její odbyt,“ vysvětluje agrární analytik Petr Havel.

Jinými slovy – jako rolníkovi vám stát přímo nezaplatí

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější