Deník N

Vychází 100. číslo Deníku N. Devatenáct osobností odpovídá, proč nás čtou a co by si přáli

Titulní strana 100. vydání Deníku N. Foto: Deník N
Titulní strana 100. vydání Deníku N. Foto: Deník N

Deník N děkuje všem čtenářům za důvěru. Jsme s vámi v tištěné podobě již posté a hodláme se i dál inspirovat vašimi podněty a návrhy. Devatenáct osobností, které patří k našim čtenářům, odpovídá na otázky, co jim čtení „enka“ přináší a co by sobě i redakci do dalších stovek přáli.

Deník N začal v tištěné podobě vycházet v pondělí 7. ledna 2019. Právě dnes, necelých pět měsíců poté, vyšlo jeho jubilejní, sté číslo.

Že bude mít Deník N tištěnou verzi, bylo známé od konce října loňského roku, kdy se v crowdfundingu našel požadovaný počet zájemců o jeho podporu. S konkrétní podobou novin se čtenáři začali seznamovat po Novém roce. Ne vždy bylo nalezení symbiózy lehké, „enko“ vypadá o hodně jinak než ostatní deníky vycházející v Česku.

I když nebylo přijetí tištěné verze Deníku N samozřejmostí, zkušenost říká, že se daří: počet jejích předplatitelů vytrvale roste.

Děkujeme za důvěru, kterou nám každý den dáváte tím, že si nás kupujete a čtete.

Rozhodli jsme se při příležitosti stého vydání oslovit zajímavé osobnosti, které patří mezi naše čtenáře, a položili jim dvě otázky. Snad budou i pro vás jejich odpovědi a zkušenost inspirující.

1. Deník N právě v těchto dnech vydává svoje sté tištěné číslo. Co vám přináší jeho čtení?

2. Co byste Deníku N popřáli do dalšího sta vydání?

Dana Drábová
šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost

Dana Drábová. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

1. Mám ráda přemýšlivou a nebojácnou žurnalistiku a dlouhé čtení, kde je téma pečlivě zpracováno novinářem, který si dá načas a seznámí se pečlivě s fakty se snahou jim porozumět. A takové články v tištěném Enku nacházím.

2. Přetrvávající odvahu, poctivost a úpornost ve zpracování těžkých témat. Tak jako v první stovce.

Kateřina Tučková
spisovatelka, členka redakční rady Deníku N
1. Deník N čtu pravidelně kvůli aktuálním informacím, obzvláště si ale cením textů, které mají výrazný společenský přesah. Ten nacházím především v reportážích nebo rozhovorech, v nichž přinášejí redaktoři Deníku N objevné příběhy a nečekané perspektivy, které mi, coby čtenářce, významně rozšiřují pohled na českou, potažmo světovou realitu. A za to vám vřele děkuji!

2. Přeji Deníku N vzrůstající počet čtenářů a tak motivovaný, odhodlaný a profesionální tým, jaký stál za jeho vydáváním doposud.

Kateřina Tučková. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Petr Pithart
bývalý premiér a předseda Senátu
1. Deník přináší kvalitní analýzy, komentáře, reportáže, osvětu na vysoké úrovni (Koubský!). Nepíše o blbostech. Něco, co tu nikdy nebylo, navíc s jistotou, že za ním nestojí žádné partikulární zájmy.

2. Doufám, že ještě přibydou další reportáže zahraničních dopisovatelů – nejlépe rezidentů o důležitých cizích zemích. A také eseje! Spokojenost!

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Jiřina Šiklová
socioložka
1. Jsem ráda, že se Deník N povedl, trochu jsem takto koncipovaný deník záviděla Slovensku, teď máme obdobný a podobně výborný, „akční“ deník i u nás „doma“, tedy v ČR.

2. Přeji Deníku N, aby si udržel kvalitu, získal další čtenáře. Deník N začínal pozdě, vstoupil do již „naplněného“ prostoru novin, a přesto prorazil svojí kvalitou. Kéž to vydrží i v dalších letech.

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Tomáš Halík
katolický kněz
1. Deník N čtu pravidelně a považuji ho za momentálně nejkvalitnější z českých deníků, mám v úmyslu, budu-li mít trochu víc času, do něj občas také přispívat články či rozhovory. Hlavně si cením toho, že poskytuje prostor pro delší texty k zamyšlení.

2. Přál bych mu, aby se nikdy nedal strhnout vlnou bulvarizace, která zaplavuje mnoho českých novin. Skutečně seriózní deník, přinášející nejen spolehlivé zpravodajství, ale také eseje kvalitních domácích i zahraničních autorů, zabývajících se analýzou proměn současné civilizace – deník blížící se úrovni předních západoevropských listů – je důležitým pilířem demokratické kultury. Kéž se Deník N drží nastoupené cesty a stále se zlepšuje!

Tomáš Halík. Foto: Wikimedia Commons

Jan Sokol
filozof
1. Články v Deníku N bývají dobře napsané i vtipné a člověk si nemusí lámat hlavu, která lobby za nimi stojí.

2. Mám tři přání: Aby Deník N nepropadal té hloupé módě, že noviny musí jen hubovat, skuhrat, podezřívat a strašit; aby soustavně sledoval, co se děje v Evropě, a nebál se pěstovat i evropské vlastenectví, samozřejmě kritické, ale stejně potřebné jako to české; aby pozorně sledoval statečně ruské novináře, třeba YouTube Borise Navalného.

Jan Sokol. Foto: Wikimedia Commons

Jana Plodková
herečka
1. Radost z obsahu, rozsahu a dosahu.

2. Buďte stále objektivní a buďte s námi dlouho!

Jana Plodková a fragment muže. Foto: KIVA.

Ivan Gabal
sociolog
1. My, já ani žena, noviny nečteme z teritoriálních – žili jsme v Africe – a ekologických důvodů. Čteme elektronické noviny. Žena se na elektronický Deník N těší každý den, již z Afriky, a příjezd do Prahy to nezměnil. O Deníku N se doma trochu hádáme, jako o všem, na čem nám záleží. Jana vás má ráda a já jsem na vás přísný.

2. Deníku N v obou verzích bych přál krutého editora a výkon, který obsáhne všechny kritické události způsobem jako například Frankfurter Allgemeine Zeitung. Hloubku znalostí a zajímavé myšlenkové formulace. Máte evropskou perspektivu, ať o ní nepřijdete.

Ivan Gabal. Foto: Gabal.cz

Dagmar Pecková
operní pěvkyně
1. Zajímavé, erudované a obsáhlé informace o politickém i kulturním životě.

2. Stejně jako doposud skvělé a nebojácné redaktory a spousty spokojených čtenářů, pro které bude Deník N zrovna tak nepostradatelný jako pro mě.

Dagmar Pecková. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Jan Hřebejk
filmový režisér
1. Enko čteme elektronicky, v tištěné podobě jsme ho předplatili rodičům. Jsou to noviny v kvalitě časopisu.

2. Za sebe si přeju, aby v této jízdě řetěz nespadl a přibývalo čtenářů. Není to jen o zajímavých informacích, je to stráž svobody a demokracie, hráz nesmyslům a dezinformacím. A už budu končit, došla mi klišé 🙂

Jan Hřebejk. Foto: Wikimedia Commons

Petra Špalková
herečka
1. Čtení Deníku N mi přináší důvěru v informace, které čtu – vážím si složení redakce a cítím za jednotlivými články odbornost.

2. Vydržet v nastavené linii, linii odvahy a snahy o objektivitu.

Petra Špalková. Foto: Facebook Petry Špalkové

Vavřinec Hradilek
kajakář
1. Přináší mi po dlouhé době potěšení z tištěných novin a radost, že pro dobrý obsah nemusím zase čučet do počítače, nebo do mobilu.

2. Aby se Deník N dostával postupně k více a více lidem a nemusel se nikdy spoléhat jen na skalní příznivce a předplatitele.

Vavřinec Hradilek. Foto: Facebook Vavřince Hradilka

Helena Třeštíková
dokumentaristka
1. Deník N v tištěné verzi mám předplacený, každý den mi přijde do schránky a mám pocit, že je psaný přímo pro mě. Čtu se zájmem vše!

2. Přeju další skvělé materiály a hodně čtenářů.

Helena Třeštíková. Foto: Wikimedia Commons

Michal Pěchouček
profesor ČVUT, odborník na umělou inteligenci, člen redakční rady Deníku N

1. Pro mě je Deník N především kvalitní, objektivní a řemeslně velmi vydařená žurnalistika. Stejně jako při čtení zahraničních periodik mně vyhovují delší texty, které mě nutí se nad informacemi, které konzumuji, hlouběji zamyslet. Čím více o článku přemýšlím, tím méně si připadám manipulován a mám možnost se s prezentovanými názory identifikovat nebo s nimi nesouhlasit. Kvalitní a nezávislá žurnalistika v podání Deníku N a ještě některých dalších místních periodik je podle mého názoru nejlepší boj proti manipulaci a šíření falešných zpráv.

2. Mít možnost pokračovat ve skvělé práci a vidět, jaké má pozitivní dopady na naši společnost. Přál bych Deníku N hodně čtenářů. Jak tištěné, tak online verze. Takových čtenářů, kteří budou mít zájem o nezávislou žurnalistiku, ale zároveň budou schopni vystoupit ze svých sociálních bublin, aby s pokorou inspirovali příslušníky jiných sociálních bublin, a tím ve svém důsledku přispěli nejvíce k tomu, aby pravda vítězila nad lží.

Michal Pěchouček, Foto: www.michalpechoucek.cz

Theodora Remundová
herečka
1. Přijde mi, že se v Deníku N sešla kvalitní sestava autorů, která přínosně rozvíjí aktuální témata. Ráda tu čtu i rozhovory s lidmi, jejichž názory a osudy mě zajímají.

2. Deníku N přeju hlavně hodně čtenářů, a také aby neztratil svou nezávislost a chuť nebýt jen povrchním médiem, což v naší zrychlené době není vůbec jednoduché.

Theodora Remundová. Foto: Česká televize

Jiří Padevět
spisovatel a nakladatel, člen redakční rady Deníku N
1. Četba tištěného Deníku N přináší pocit, snad oprávněný, že v české žurnalistice stále vznikají texty, které nejsou reklamou na politická hnutí nebo na preparát proti nadýmání, ale nutí čtenáře o problému přemýšlet a hledat další informace.

2. Především dostatek inteligentních čtenářů, kteří preferují kvalitu, ale také dostatek novinářů, kteří dokážou Deník N kvalitou naplnit.

Jiří Padevět. Foto: Wikimedia Commons

Kamila Zlatušková
režisérka, producentka, ředitelka festivalu Serial Killer
1. Když k nám domů začaly chodit první čísla Deníku N, můj muž tehdy prohlásil: „Tohle přece nejsou noviny, vždyť v nich nejsou skoro žádné zprávy!“ Oba jsme si z různých důvodů chvíli zvykali na jiný formát ranních informací a zároveň jsme byli tolerantní k drobným nedostatkům. Začátky nejsou žádná sranda, to ví každý, kdo se kdy snažil něco zásadního roztlačit. Z nás obou jsou dnes pravidelní a nadšení čtenáři. Deník N má mnoho skvělých redaktorek a redaktorů a nepřestává příjemně překvapovat širokým záběrem zájmů a výběrem témat – je svým způsobem radost každé ráno otevírat schránku, dění u nás i ve světě navzdory. Jak dnes říká můj muž: „Prostě jiné noviny.“

2. Přejeme Deníku N, aby si svou jedinečnost, kvalitu a odvahu zpracovávat věci do hloubky uchoval i nadále a zároveň dokázal přesvědčovat čím dál širší okruh čtenářů o tom, co je to kvalitní novinářská práce a deník, který se vyplatí mít každé ráno ve schránce.

Kamila Zlatušková. Foto: Česká televize

Kristýna Frejová
herečka
1. V dnešní době není úplně jednoduché zorientovat se v přívalu informací, které jsou na nás denně chrleny. Pro mě existuje několik „záchytných majáků“, na které se můžu vždy stoprocentně spolehnout, a Deník N považuju za jednu z „vlajkových lodí“ této flotily. Kromě špičkové žurnalistiky obsahuje vyvážené informace a přináší témata, která jsou pro některé mainstreamové deníky nepředstavitelná a nepublikovatelná. Díky za to!

2. Milý „EN“, přeju Ti do další stovky, zůstaň takový, jaký jsi v této rozbouřené době… Lovu zdar!

Kristýna Frejová. Foto: Facebook

Ivo Zelinka
podplukovník, Generální štáb Armády ČR

Deník N jsem podpořil při jeho vzniku proto, že jsem si ho pro sebe vyhodnotil jako mimořádně slibný novinářský projekt v době, kdy se nezávislá a kvalitní žurnalistika stává první linií obrany svobodné společnosti. Proč ale podporuji Deník N dál?

Noviny mohou být jen tak dobré, jak dobří jsou novináři, kteří pro ně píší. S radostí pozoruji, že Deníku N se postupně podařilo shromáždit pestrou redakci plnou talentovaných novinářů. Ačkoliv nutně nevyjmenuji všechny, na jejichž články se každý den těším, zmíním pět, přičemž každého z nich čtu z jiného důvodu.

Analýzy Michaela Romancova čtu vždy, když dojde na geopolitické šachovnici k významnému tahu a já chci pochopit, jak bude šachovnice vypadat za dva nebo tři tahy. Pro mne jako pro důstojníka je takový pohled neocenitelný.

Petra Procházková mi svými články poskytuje hluboký vhled do témat, která se dotýkají Ruska. Bez jejího osobního vhledu a dlouholeté zkušenosti bych se nutně dopouštěl schematického zjednodušování nebo by řada věcí zcela unikla mé pozornosti.

Jako výsadkář si velmi vážím toho, že Deník N má skutečného odborníka na vojenskou problematiku, kterým Jan Wirnitzer bezpochyby je. Jen člověk s jeho vhledem a poctivým přístupem dokáže i velmi složitá a komplexní témata zjednodušit čtenářům, aniž by došlo k „porušení podstaty látky“.

Až v Deníku N jsem pochopil, jak vypadá dechberoucí fotoreportáž, a to díky Gabrielu Kuchtovi. Pokud někdo dokáže fascinujícím způsobem vyfotit obouvání vojenských bot před bitvou u Slavkova, dokáže vyfotit cokoliv.

V neposlední řadě málokdy vynechám komentáře Jana Moláčka. Ne kvůli tomu, že by konvenovaly mému světonázoru (na rozdíl od jeho reportáží s nimi souhlasím málokdy), ale právě proto, že tomu tak není. Rád čtu polemiky lidí z jiného názorového břehu, pokud jsou poctivě vyargumentované.

Nezmínil jsem řadu novinářů a novinářek, jejichž články nikdy nevynechám – Deníky Jany Ciglerové, poctivé reportáže Jakuba Zelenky a Lukáše Prchala, vědecké okénko Petra Koubského, skvělé rozhovory Renaty Kalenské, fact-checking Jana Tvrdoně… Ale už fakt, že to v jednom textu nejde, mne naplňuje optimismem. Stejně jako vojenský útvar je jen tak dobrý jako jeho vojáci, jsou noviny jen tak dobré jako jejich novináři. Přeji tedy veliteli Jánu Simkaničovi hodně zdaru do dalších bitev.

Ivo Zelinka: Foto: Jan Zátorský

V tomto okamžiku nejčtenější