Deník N

„Brazilský Trump“ nad propastí. Proti prezidentu Bolsonarovi se po 5 měsících bouří část voličů, Kongresu i jeho vlastní strany

Inaugurace brazilského prezidenta Jaira Bolsonara (1. ledna 2019). Foto: Andre Penner, ČTK/AP
Inaugurace brazilského prezidenta Jaira Bolsonara (1. ledna 2019). Foto: Andre Penner, ČTK/AP
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Přestože je Jair Bolsonaro ve funkci pouze několik měsíců, za krátkou dobu se mu podařilo znepřátelit si řadu nejbližších spojenců i zaplnit ulice demonstranty proti jeho politice. Podobně jako u Bolsonarových předchůdců se nyní pomalu začíná mluvit o impeachmentu, nebo alespoň o omezení prezidentských pravomocí.

V neděli se ve velkých brazilských městech uskutečnila shromáždění na podporu prezidenta Jaira Bolsonara. Měla to být demonstrace síly voličské základny, na kterou se Bolsonaro obrátil po masových protestech z 15. května vyvolaných po celé zemi po ohlášení třicetiprocentních škrtů v rozpočtu federálních univerzit. Její účastníky vedené univerzitními studenty a profesory tehdy prezident označil za „užitečné idioty“.

Nedělní demonstrace měly kromě toho sloužit k nátlaku na brazilský Nejvyšší soud a Kongres, který v podstatě od počátku mandátu v lednu letošního roku blokuje všechny významné Bolsonarovy návrhy. Právě členy těchto dvou institucí označují prezidentovi příznivci na ulicích i v politických funkcích za „zrádce“, kteří mu údajně znemožňují vládnout.

Nátlakový potenciál shromáždění na Bolsonarovu podporu se ovšem příliš nenaplnil – velikostí totiž ani zdaleka nepřekonala konkurenční protivládní protesty. Významnější počet lidí se sešel pouze v Rio de Janeiru a v São Paulu a ani tady se nepodařilo prostory známé pláže Copacabana a hlavní třídy Paulista zaplnit k prasknutí. Bolsonarových podporovatelů se ukázalo ještě méně než před třemi lety zastánců tehdejší prezidentky Dilmy Rousseffové, již poslanci nedlouho poté odvolali z funkce.

„Shromáždění měla zjevně za cíl přitlačit Kongres ke zdi,“ komentoval průběh demonstrací Tadeu Monteiro, politolog z Univerzity státu Rio de Janeiro (UERJ). „Kongres by se jistě zalekl, kdyby do ulic vyšly dva miliony lidí. Jenže s nižší účastí, než jakou organizátoři očekávali, dojde leda k dalšímu zhoršení vzájemných vztahů.“

Provládních protestů se navíc nezúčastnila ani řada prezidentových nejdůležitějších politických spojenců včetně členů jeho vlastní Sociálně liberální strany (PSL). Sám předseda PSL Luciano Bivar je označil za „zbytečné“ a jeho kolegyně ze stejné strany, poslankyně Janaína Paschoalová, je veřejně odsoudila jako „iracionální“.

Účast vysloveně odmítly vlivné pravicové skupiny jako Hnutí za svobodnou Brazílii (Movimento Brasil Livre, MBL) a Vyjdi do ulic (Vem pra Rua), jimž se před třemi lety podařilo zmobilizovat statisíce lidí proti Rousseffové a následně pomohly dostat Bolsonara do prezidentského křesla. Nyní od něj dávají ruce pryč.

Další impeachment?

Svolávání protestů na vlastní podporu ze strany prezidentů potýkajících se s krizí nutně evokuje historické paralely. V nejnovějších dějinách se o to pokusil nejprve z korupčních praktik obviněný Fernando Collor, který v televizním vysílání v roce 1992 vyzval občany, aby vyšli do ulic oblečení do národních barev. Brazilci se v ulicích skutečně objevili, avšak

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Latinská Amerika

V tomto okamžiku nejčtenější