Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Osmdesát let od největší masové vraždy československých obyvatel. Připomeňte si BIIb

Vzpomínka na BIIb. Foto: Pavel Dias
Vzpomínka na BIIb. Foto: Pavel Dias

Vyhlazení takzvaného Terezínského rodinného tábora proběhlo v noci z 8. na 9. března 1944. Tuto tragédii připomene pražský Památník ticha pietní akcí Vzpomínka na BIIb.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Událost týdne

Ve čtvrtek 7. března v 19 hodin ve Velké dvoraně Veletržního paláce v Praze proběhne komponovaný večer k připomenutí osmdesáti let od výročí vyhlazení Terezínského rodinného tábora v Osvětimi.

„Je to výročí spojené především s příběhy československých rodin a dětí,“ říká Pavel Štingl, ředitel Památníku ticha, který vzpomínkovou akci pořádá. Podle něj si tyto tři čtvrtě století staré události je třeba připomínat právě dnes, kdy se aktualizují válkami současnými. „Jejich dopad na civilisty se pro paměťové instituce stává základním klíčem k chápání toho, co se stalo, i toho, co se děje dnes.“

Mnozí z těch, kteří zahynuli v Terezínském rodinném táboře, žili ve falešné naději, že budou jejich rodiny v Osvětimi – Birkenau pohromadě a dětem zůstane možnost vzdělávání velmi vzdáleně připomínající minulý život.

V noci z 8. na 9. března 1944 ale nahnali nacisté do plynových komor 3500 žen, mužů i dětí z lágrbaráku BIIb (označení pro osvětimský blok, kde sídlil Terezínský rodinný tábor). Byla to největší jednorázová masová vražda československých obyvatel v národní historii.

O aktuálních, česky vydaných knihách o holokaustu si můžete přečíst zde.

Podle vzpomínek spisovatele a překladatele židovského původu Pavla Stránského z knihy Poslové obětí Terezínský rodinný tábor nacisté založili jako zástěrku za účelem manipulace s veřejným míněním.

V září roku 1943 dopravili nacisté do tohoto tábora dva transporty z Terezína, v prosinci téhož roku dva další a poté tři v květnu roku 1944. Každý transport měl zůstat v táboře šest měsíců a pak zemřít v plynových komorách.

Zaplynované měli nahradit „čerství“ vězni, aby případná komise Mezinárodního červeného kříže zjistila, že jsou vězni v 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

live!

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější