Deník N

Zeman balancuje na hraně ústavy. Prezident oddaluje jmenování Šmardy, ČSSD chce řešení do konce června

Miloš Zeman je hlavní, nikoli však jediný viník toho, že Česká republika přestává být parlamentní demokracií. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Miloš Zeman je hlavní, nikoli však jediný viník toho, že Česká republika přestává být parlamentní demokracií. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Nepřijetí demise ministra kultury Antonína Staňka je již několikátým případem, kdy prezident Miloš Zeman čelí kritice, že balancuje na hraně ústavy. V případě odmítnutí jmenování Šmardy by se podle výkladu ústavních právníku ocitl za jeho hranou. Podle Hamáčka se sociální demokraté baví i o možnosti ústavní žaloby na prezidenta. Zemanovy další kontroverzní kroky připomínáme v krátkém přehledu.

Podle informací Deníku N Zeman při včerejším setkání Šmardovi naznačil, že jej nejmenuje, Hamáček ovšem jejich rozhovor interpretoval tak, že nešlo o „kategorické NE“.

Antonín Staněk je stále ministrem kultury i přes to, že návrh na jeho odvolání premiér Babiš (ANO) navrhl hlavě státu již na konci května. Ústava a ústavní zvyklosti počítají s tím, že prezident by měl v tomto případě jednat bez zbytečného odkadu. Článek 74 ústavy konkrétně stanoví, že „prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ Není zde tedy prostor na interpretaci, či na spor o to, zda prezident skutečně ministra odvolá.

Zeman ovšem s odvoláním Staňka a jmenováním Šmardy otálí. Teprve včera (25. června) se se Šmardou prezident vůbec sešel. Mezitím toto setkání odkládal, 11. června například uvedl, že se s ním sejde v „geologicky dohledné době“. Spory o jmenování Šmardy přichází v momentu, kdy vláda čelí v Poslanecké sněmovně opoziční žádosti o vyslovení nedůvěry. Ta nemá příliš šancí na úspěch, opozice nedisponuje vetšinou hlasů. Vládu tak může reálne ohrožovat více spor mezi oběma stranami a prezidentem. Sociální demokraté totiž v pátek oznámili, že jmenování Šmardy ministrem kultury do konce června je jednou z podmínek, aby zůstali ve vládě Andreje Babiš.

Prezident smí podle Zemana měnit ústavní zvyklosti

Nejde o první spor, ve kterém prezident Zeman balancuje na hranici ústavy. Během svých obou mandátů se často ocital v centru dění, když si kladl nejrůznější podmínky, nebo odmítal činit ústavou dané věci.

Zeman se po svém prvním zvolení (ještě před inaugurací) v únoru 2013, kdy byla u moci vláda Petra Nečase, nechal slyšet, že „podle extenzivního výkladu ústavy“ má prezident možnost

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější