Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Babiš volá po mírové konferenci. Žádná ale v minulosti neukončila velkou válku v horké fázi

Britský premiér Winston Churchill (vlevo), prezident USA Franklin D. Roosevelt (uprostřed) a sovětský vůdce Stalin na ikonickém snímku z konference v Jaltě v roce 1945. Foto: US Army Signal Corps, Wikimedia Commons
Britský premiér Winston Churchill (vlevo), prezident USA Franklin D. Roosevelt (uprostřed) a sovětský vůdce Stalin na ikonickém snímku z konference v Jaltě v roce 1945. Foto: US Army Signal Corps, Wikimedia Commons

Sousloví „mírová konference“ má tradičně dobrý zvuk – právem. Lidstvo je má spojené s představou momentu, který ze stolu smete válku. Do navrhování mírové konference pro Ukrajinu se nyní intenzivněji pouští opoziční hnutí ANO. Jenže pohled do historie na to, za jakých podmínek se mírové konference konaly, ukazuje, že věci nejsou tak jednoduché.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

„První bod, který navrhuji, a je to v podstatě výzva pro pana prezidenta a pro pana premiéra, je mírová konference v Praze. Proč vede vláda a prezident válečnou propagandu, neusiluje o mír a nezorganizuje mírovou konferenci v Praze?“ ptal se v úterý ve Sněmovně šéf ANO Andrej Babiš.

Zmínil ještě, že podle slov Volodymyra Zelenského pro web Frankfurter Allgemeine i ukrajinský prezident „počítá s tím, že letos proběhnou dvě mírové konference, na kterých by se mohlo podílet i Rusko“, že je to průlom a že je za to strašně rád.

Když kandidátka Starostů a nezávislých do eurovoleb Danuše Nerudová namítla, že takovou konferenci má právo iniciovat jen Ukrajina, na obranu svého stranického šéfa vyrazil poslanec ANO a místopředseda dvou sněmovních těles, která mají co do činění s mezinárodní politikou – výboru pro evropské záležitosti a zahraničního výboru – Jaroslav Bžoch.

„Pokud by výsledkem mírové konference byl mír a hranice Ukrajiny z roku 2014, tak je mi srdečně jedno, kdo to iniciuje,“ napsal Bžoch.

Oba politici nejsilnějšího opozičního hnutí tak vykreslují obraz, podle kterého stačí „uspořádat mírovou konferenci“ a otevře se cesta ke konci války, snad i na základě mezinárodně uznávaných hranic Ukrajiny.

Babiš i Bžoch neuvedli podstatné

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Andrej Babiš

Historie

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější