Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rok české hudby 2024 připomene narození, ohluchnutí i smrt Bedřicha Smetany, ale i novou českou hudbu. Jaké její tvůrce musíte znát?

Orchestr Berg působí v oblasti soudobé hudby, která se na poli klasické hudby stává novým trendem. Foto: Archiv Orchestr Berg
Orchestr Berg působí v oblasti soudobé hudby, která se na poli klasické hudby stává novým trendem. Foto: Archiv Orchestr Berg

2. března zazní v Opeře Národního divadla koncert Smetana Gala, který uvede průřez operami Bedřicha Smetany. Odstartuje tak Rok české hudby, který ale krom připomínky smetanovských výročí sází především na soudobou českou klasickou hudbu. Přinášíme tipy muzikologa Viktora Pantůčka na to, jaká jména z ní stojí za to sledovat.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Vážná hudba už nemusí znamenat jen konzervativní ohlédnutí za dávno mrtvými klasiky. V jejím světě se dnes více než kdy dřív prosazují současná jména.

Je to znát i na programu Roku české hudby. Ten nevzdává poctu pouze klasikám hudebních velikánů devatenáctého století. Nově otevírá dveře také hudební současnosti a žánrům, jako je lidová hudba, jazz a alternativa.

Své o tomto specifickém hudebním segmentu ví muzikolog Viktor Pantůček, dramaturg festivalu Expozice nové hudby, který přináší i tipy na jména, která stojí za to znát.

„Když se slavilo stoleté výročí vzniku Československa v roce 2018, tak jediné, co se hrálo ze soudobé hudby, bylo Nagano,“ vzpomíná Pantůček s odkazem na operu s hudbou Martina Smolky, složenou v roce 2004 pro Národní divadlo. Dnes už je podle Pantůčka svět vážné hudby úplně jiný.

„Když se podíváte už i na ty konzervativnější scény, jako je Národní divadlo, Česká filharmonie nebo festivaly klasické soudobé hudby, zjistíte, že multižánrovost a různé interdisciplinární přesahy jsou dnes jejich nedílnou součástí. Je tedy dobře, že se tento trend začíná prosazovat i v projektu Roku české hudby,“ říká muzikolog Viktor Pantůček.

Češi slaví úspěchy i ve světě

Podle Pantůčka se přitom soudobé české hudbě daří i mezinárodně. „Scéna české improvizované hudby a experimentu funguje v současné době i v mezinárodních kontextech velmi dobře, tvůrci se dostávají do světa,“ říká s poukazem na to, že šíření soudobé české hudby pomáhají i známá jména domácí scény. Třeba dirigent Jakub Hrůša, který nepřehlíží nové, méně známé skladby a snaží se je zařadit do repertoáru, a tím k šíření nové české klasické hudby přispívá.

A jaká jména se podle Pantůčka vyplatí sledovat? „Pokud vás zajímá soudobá hudba, zaměřil bych se na hudební tělesa jako

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Hudba

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější