Čísla místo dojmů: Pospíšil nebyl ideální lídr, Piráti nevyužili potenciál a ANO neslábne, ukazuje výzkum
Krátce po volbách do Evropského parlamentu se začalo řešit, co jejich výsledek znamená pro rozložení sil v domácí politice. V orientaci může pomoci i výzkum společnosti Median. Politickou mapu země volby příliš nezměnily, soudí jeho spoluautor, sociolog Daniel Prokop.
Výzkum, který společnost Median publikovala, může jednak voličům vzkázat, aby si nedělali přílišné naděje, a zároveň pomoci ke zpytování svědomí přímých účastníků volebního klání.
Jedním z nejdůležitějších rysů voleb, na které výzkum ukázal, je příkré odstupňování volební účasti podle věku voličů – a ještě příkřejší podle jejich vzdělání. Například z nejmladší generace lidí starých 18-34 let přišlo volit pouhých 19 %, padesátiletých a starších dorazilo 37 %. Vysokoškoláků přišla volit rovná polovina, lidí bez maturity necelá pětina.
„Gradient (odstupňování, pozn. red.) byl výrazně prudší než ve sněmovních volbách, jak u věku, tak vzdělání,“ porovnává Prokop.
„Myslím, že na velmi nízké účasti mladých lidí se podepsalo jednak to, že na ně strany úplně nezacílily kampaň – oproti například efektu, který vyvolali Piráti v posledních sněmovních volbách –, a jednak to, že u voleb, z pohledu Čechů méně zajímavých, hraje větší roli identifikace voliče se stranou. Tu mladí lidé častěji nemívají vybudovanou, zatímco starší už se s někým identifikovat stihli. Ať to je Andrej Babiš, komunisté, nebo například ODS,“ říká.
Nejmladší generace by také podle něj potřebovala nová témata namísto střetů o osobu premiéra Babiše.
To, že Piráti, výrazně těžící z přízně mladých voličů, svůj potenciál nevyužili, je vidět i