Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Myslet s Halíkem bývá jiskřivé, ať už s ním člověk souhlasí, či ne. Mnohým Čechům ho ale jeho vzdělanost i ego vzdalují

Tomáš Halík (1948). Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Tomáš Halík (1948). Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Seriál Česká inteligence: Asi nejvšestrannější český polistopadový veřejný intelektuál žije už desítky let rozestoupený mezi dvěma světy. Jeho první, hlavní identitou je identita katolického kněze: profiluje se jí zpravidla jako mluvčí laické věřící veřejnosti (třeba té, která chodí poslouchat jeho kázání do pražského kostela Nejsvětějšího Salvátora) proti církevní hierarchii, kterou dlouhodobě kritizuje za nedostatečný zájem například právě o ty laiky. Ve své druhé identitě vysokoškolského učitele využívá poznatků širokého spektra společenských věd, kterým se věnuje s udivující vytrvalou koncentrací.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Vybavený podstatně vyššími než běžnými znalostmi, vyjadřuje se k řadě politických kauz. Svádí tím k nápodobě. Myslet s Tomášem Halíkem (1948) bývá jiskřivé – a není podstatné, zda s ním člověk zrovna souhlasí, nebo ne.

Co je zvláštní: že není doma prorokem, jeho myšlenky rezonují víc v cizině. Aspoň podle udělených cen a vyznamenání, mezi nimiž jsou ty zahraniční (v čele s Templetonovou cenou z roku 2014, „Nobelovkou za náboženství“) ve značné převaze. Zdá se, že mnohým Čechům ho jeho vzdělanost nepřiblížila, ale vzdálila.

Halíkovi rodiče patřili k 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česká inteligence

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější