Deník N

„Nejbližší se nechají obalamutit nejsnáz.“ Myslela, že si vzala šlechetného pilota. Když zmizel, uviděla ho ve zprávách

Ana Margarita byla rozvedená matka dvou menších dětí, když potkala svého budoucího manžela. Když rok po svatbě zmizel, poprvé ho poté uviděla v televizních zprávách. Zhroutila se. Foto: Jana Ciglerová, Deník N
Ana Margarita byla rozvedená matka dvou menších dětí, když potkala svého budoucího manžela. Když rok po svatbě zmizel, poprvé ho poté uviděla v televizních zprávách. Zhroutila se. Foto: Jana Ciglerová, Deník N

Ana Margarita Martinezová byla jednou z těch, které Fidel Castro přinutil utéct z Kuby do Ameriky. Přijela s matkou a babičkou jako šestileté dítě, vyrůstala v Miami a po rozvodu často chodila do kostela. Právě tam potkala pohledného pilota Juana Pabla Roqueho, kterého považovala za dar z nebes. Po čase se vzali, on si osvojil její dvě děti. Pak se ale její život stočil tak, že tomu sama dlouho nechtěla uvěřit. Deníku N vyprávěla svůj příběh, který se dokonce stal námětem na film.

Pamatujete si na moment, kdy jste svého bývalého muže potkala?

Bylo to v roce 1992 v kostele, kam jsem chodila každou neděli. Dali jsme se do řeči, potkávali se tam častěji, stali se nejdřív přáteli, pak postupně i párem. Byl fit, dvořil se mi, chodil se mnou do kostela a byl všechno, co jsem jako rozvedená matka dvou dětí hledala. O ruku mě požádal už po pár měsících, ale to jsem ho ještě odmítla, abych tím neohrozila svoje děti. Ty k němu ale rychle přilnuly a přijaly ho za nevlastního otce. Byli jsme hezký pár a spokojená rodina. Po třech letech moc pěkného vztahu jsme se vzali, bylo to 1. dubna 1995.

Co vám o sobě řekl?

Že je bývalým pilotním kapitánem, který utekl z Kuby tak, že doplaval na americkou základnu v Guantánamo Bay a v únoru 1992 začal ve Spojených státech nový život. Kubánci totiž mají mezi ostatními imigranty výsadní postavení, kterému se říká suchá noha, a to znamená, že jakmile se dotknou pevniny, dostávají azyl. Po třech týdnech prověřování ho letadlem dopravili na Floridu, kde měl strýce a tetu, u nichž pak bydlel. Ti chodili do stejného kostela jako já, a tak jsme se potkali. Brzy poté se stal členem organizace Bratrstvo záchranářů, kam jsem ho přivedla.

Co ta organizace dělá?

Jsou v ní dobrovolní piloti, kteří přelétávají nad mořem a hledají lidi, kteří potřebují zachránit. Byla jsem na něj pyšná. Vyrůstala jsem v rodině, kterou režim Fidela Castra vyhnal z rodné země, a stala jsem se i členkou Republikánské strany, abych všemožně pomáhala porazit kubánský režim ze Spojených států. A teď jsem měla muže, který se takhle pro Kubánce obětoval.

A on místo toho připravoval letecký atentát.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

USA

V tomto okamžiku nejčtenější