Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Deset let ruské války proti Ukrajině: na začátku byl zbabělý prezident a špatný odhad

válka, rusko, ukrajina, výročí, Putin

Kdy přesně padl první výstřel deset let trvající ruské války o Ukrajinu, už asi nikdo nezjistí. Ví se však, co bylo v konfliktu, který přerostl v největší válku od 2. světové na evropském kontinentu, rozhodující. Špatné ruské počty, ještě horší lidské vlastnosti a nepřesný odhad ukrajinské touhy po nezávislosti na Rusku.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Bylo to nejriskantnější rozhodnutí v jeho životě. Musel tušit, že může být i úplně poslední. Ruka se mu ale prý netřásla, když v noci z 23. na 24. února roku 2014 psal na kus papíru rozkaz o rozpuštění své osobní ochranky. Pak se s muži, kteří byli mnoho let připraveni vrhnout se do cesty kulce, jež by si za svůj cíl vybrala právě jeho, naposledy rozloučil. Bodyguardi zasalutovali svému „tělu“ a odjeli každý tam, kde byla naděje přežít.

Nastal konec jedné epochy, i když o tom její hlavní aktéři ještě nevěděli. Začal proces, který přesně deset let poté vyvrcholil ruským raketovým útokem na Lvov, Kyjev i Charkov.

Únor 2014: útěk do botanické zahrady, strach a bílý kůň

Najednou byl prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč sám. Vydán světu napospas. Svůj palác v Mežigirji u Kyjeva, se služebnictvem, zlatými záchodovými mísami a mramorovými jeleny i koni v zahradě, opustil s těžkým srdcem. Vzal si jen to, co se dalo nacpat do dvou vrtulníků a jednoho letadla, které měl k dispozici. Zlato, pár sošek, několik drahých obrazů, šanony dokumentů a jedenadvacet členů prezidentské ochranky. Po cestě do Ruska navíc o část bohatství přišel.

Odletěl s jedním ze synů, s kufry i bednami nejdřív do Charkova. Tehdy, v roce 2014, města s převládající ruštinou i nostalgií po sovětských časech. Jen pár hodin poté, co opustil své prezidentské sídlo v metropoli, povstalci obsadili ministerstvo vnitra, prezidentský úřad i parlament – Nejvyšší radu. Stihl to jen tak tak.

Unikátní záběry procesu „balení“ drahocenností, které ve své rezidenci nashromáždil Viktor Janukovyč a v noci na 24. února 2014 se jich maximální množství snažil nacpat do dvou vrtulníků a jednoho prezidentského letounu. Zdroj: 1+1 tv, YouTube

Proč padla volba na Charkov? Dnes je to město, které je oporou obránců Ukrajiny proti ruské agresi a jedním z největších překvapení války. Zatímco v únoru 2014 tam stoupenci evropské integrace v ulicích honili proruské aktivisty a za chvíli zase naopak, o osm let později nikdo ruské tanky s rudými vlajkami nebo ruskou trikolorou nevítal. Pronikly jen na okraj města. Dál je lidé nepustili. Ti, kteří se z jejich příjezdu radovali, raději v atmosféře převládajícího odporu k šokujícímu ruskému útoku zůstali doma. I ruští vojáci proto byli v šoku. Střílel na ně zpoza rohů každý, kdo měl z čeho. Rusové tehdy v bitvě o město, nakonec prohrané, zabili přes 600 charkovských civilistů.

I před deseti lety měl Janukovyč o Charkově trochu zkreslené představy. Chtěl se tam zúčastnit sjezdu své Strany regionů a promluvit k delegátům s plamennou řečí, odsoudit „bandity“ z Majdanu a Západ, který to podle něj všechno vyprovokoval. Jenže staří straničtí přátelé mu řekli, že by to bylo to poslední, co by v životě pronesl.

Neodhadl situaci a náladu svých občanů stejně, jako ji neodhadli v Kremlu. Ani před deseti lety, ani v roce 2022 se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

10 let ruské války

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Ukrajina

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější