Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Na cestě k záchraně, ale pořád není vyhráno. Vědec vysvětluje, co by znamenalo přijít o amazonské deštné pralesy

Výraz „plíce planety“ se mi nelíbí, říká ekolog Hans Verbeeck. Foto: De UGent.
Výraz „plíce planety“ se mi nelíbí, říká ekolog Hans Verbeeck. Foto: De UGent.

Luiz Inácio Lula da Silva se před rokem stal prezidentem Brazílie a svým programem se pasoval do role zachránce amazonských deštných pralesů. O složitostech, jak funguje deštný prales, proč to nejsou plíce planety a co by způsobilo jejich vykácení, mluví v rozhovoru pro Deník N belgický ekolog deštných lesů z Gentské univerzity Hans Verbeeck.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V rámci výzkumu působí Verbeeck jak v Jižní Americe, tak i v Africe a se svým týmem modeluje a analyzuje stav deštných pralesů. Terénní práce provádí například ve Francouzské Guyaně a v posledních letech především v Ekvádoru a Panamě. „Když se snižuje odlesňování v Amazonii, naopak se zvyšuje na jiných místech světa, často kvůli ekonomicky významným plodinám,“ říká Hans Verbeeck.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • jak se liší ekologická a zemědělská politika současného brazilského prezidenta od přístupu jeho předchůdce;
  • proč není vhodné říkat, že deštné pralesy jsou plícemi planety;
  • která území přehlížíme, když se zaměřujeme přednostně na ochranu Amazonie;
  • proč je obtížnější zastavit odlesňování v Africe než v Latinské Americe.

Listopadová zpráva brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) ukázala, že se odlesňování Amazonie meziročně snížilo o 22 %. Znamená to, že jsou deštné pralesy na cestě k záchraně?

Na úvod je důležité říci, že odlesňování Amazonie bylo před dvaceti lety mnohem vyšší, než je tomu teď. A navíc to bylo v době, kdy byl sám Lula da Silva prezidentem (Lula da Silva byl v úřadu mezi lety 2003–2011, pozn. red.). V roce 2003 se vykácelo přibližně 28 tisíc kilometrů čtvrtečních ročně, což je zhruba velikost Belgie nebo třetina České republiky. Nicméně během osmiletého prezidentství se Lulovi podařilo odlesňování rapidně snížit na zhruba pět tisíc kilometrů za rok.

S nástupem Jaira Bolsonara se situace, jak známo, obrátila. Snížil kontrolu a dozor nad odlesňováním, omezil financování vědeckých agentur, které prales monitorovaly pomocí satelitů, a nakonec i zrušil některé zákony pro ochranu přírody v určitých oblastech. Odlesňování se znovu zvýšilo až na 13 tisíc kilometrů čtverečních za rok, což je sice více než dvojnásobek oproti Bolsonarovu počátku, ale jak jsem řekl, je to pořád méně než v roce 2003.

Opravdu dobrá zpráva je, že Lula da Silva skutečně dokázal odlesňování znovu snížit. Ale stále se to děje, pořád to je několik tisíc kilometrů čtverečních za rok (zpráva INPE mluví o 9000 kilometrech čtverečních, pozn. red.). Budeme ale muset sledovat, jak a jestli se to Lulovi bude dařit i nadále.

Pro brazilského prezidenta je v současné době mnohem obtížnější plnit svůj program, než tomu bylo před patnácti lety, to i kvůli složitější ekonomické situaci v zemi. Koneckonců, v parlamentu má jen velmi malou většinu a stále ještě

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Klimatická krize

Latinská Amerika

Rozhovory

Zemědělství

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější