Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

„O bratra na Slovensku jsem měla strach.“ Konec bratislavské Kunsthalle jako rozloučení se svobodou a demokracií

Dernisážový valentýnský večer v bratislavské Kunsthalle. Na snímku odstoupivší ředitel galerie Jen Kratochvil s Jelisavetou Rapaić. Foto: Lujza Sopková
Dernisážový valentýnský večer v bratislavské Kunsthalle. Na snímku odstoupivší ředitel galerie Jen Kratochvil s Jelisavetou Rapaić. Foto: Lujza Sopková

„Homofobem se člověk nenarodí, neustálá politická masáž proti LGBTQ+ komunitě ale homofoby plodí,“ píše stálá přispěvatelka Deníku N Kristina Kratochvilová v osobně laděné reportáži o konci respektované bratislavské galerie Kunsthalle.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

„Nejde jen o konec Kunsthalle, problém je daleko větší a obsáhlejší. Zažíváme únos státu a útok na demokracii.“ Konec bratislavské Kunsthalle se stal symbolem odporu slovenské (kulturní) veřejnosti proti Ficově vládě. „Všichni přítomní jsou šokováni rychlostí, kterou se situace zvrtla. Je důležité o vážnosti situace mluvit.“

V centru Bratislavy se míjejí lidé s pugéty květin se zamilovanými páry vyrážejícími vstříc oslavám dne svatého Valentýna. A zatímco slavící páry mají budoucnost ve svých rukou, ve slovenské Kunsthalle se 14. února dernisáž výstavy …and they lived… na dlouhou dobu stala poslední svobodnou událostí.

V posledních letech tu možnost svobodného vyjádření všech osob nehledě na genderovou identitu nebo sexuální orientaci patřila mezi základní hodnoty sdílené vedením i komunitou obklopující galerii. Její hlavní tváří byl dosud český kurátor Jen Kratochvil, který se ale v lednu rozhodl na svou funkci rezignovat.

O bratra jsem měla strach

Autorka textu je pravidelnou přispěvatelkou Deníku N a také sestrou Jena Kratochvila, nyní již bývalého ředitele bratislavské Kunsthalle.

Když vyšly první zprávy o Jenově rezignaci, odmítla jsem možnost udělat s ním rozhovor. Nechtěla jsem, aby náš rodinný vztah v očích čtenářů ovlivnil závažnost sdělení. Své prvotní rozhodnutí profesně se neangažovat jsem přehodnotila. Je důležité o vážnosti situace mluvit.

Homofobem se člověk nenarodí, neustálá politická masáž proti LGBTQ+ komunitě ale homofoby plodí. A ačkoliv se můžeme tvářit, že problémy Maďarska, Polska a Slovenska se odehrávají za našimi hranicemi, uměle vytvářená nenávist a strach z LGBTQ+ jsou časté i v českém politickém prostředí.

„Matúš s Jurajem nezemřeli, byli zavražděni,“ opravuje mě můj bratr během jedné z našich debat o dění na Slovensku. Ačkoliv se snad polovina zábavních televizních pořadů točí kolem vražd a média každý den plní hrůzné informace o střelbách na veřejných prostranstvích nebo zprávy z probíhajících válek, termín „zavražděni“ mnou rezonuje, jak kdybych ho slyšela poprvé.

Nejsem schopna pochopit, jak se v komkoliv může nastřádat tolik zloby a nenávisti vůči lidem, kteří mu reálně nijak neubližují, pouze jsou přitahováni osobami stejného pohlaví a milují je, že je schopný jim fyzicky ublížit a v tom nejhorším případě je i zabít.

Ačkoliv jsem pyšná na práci, kterou bratr za poslední tři roky v Bratislavě udělal, můj hlavní pocit z jeho rezignace na funkci ve vedení bratislavské galerie byla úleva. Nenávistné fyzické útoky na náhodné osoby pro jejich domnělou sexuální orientaci jsou na Slovensku bohužel příliš časté.

A bratrovy perly kolem krku,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

LGBTQ

Slovensko

Výtvarné umění

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější