Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co zbývá po sto letech z Kafky? Dox zahájil novou rozsáhlou výstavu věnovanou Kafkovu odkazu, obešla se bez brouků

Volker März: Kafka is Sold. Dílo z výstavy Kafkaesque v pražském Doxu. Foto: Dox
Volker März: Kafka is Sold. Dílo z výstavy Kafkaesque v pražském Doxu. Foto: Dox

U příležitosti letošního výročí sta let od úmrtí Franze Kafky připravilo pražské Centrum současného umění Dox ve spolupráci s více než třiceti současnými umělci a umělkyněmi rozsáhlou výstavu Kafkaesque. Ilustrací známých textů se tu ale návštěvník nedočká. Místo toho nabízí výstava obšírnou reflexi Kafkova odkazu pro současnou tvorbu. Co to znamená být v dnešním světě kafkovský?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Rozsáhlá výstava, která bude ve dvou spodních patrech Doxu přístupná až do druhé poloviny září, spojuje české i zahraniční tvůrce spjaté s Kafkou nebo kafkovskou estetikou.

Jsou tu zastoupeni nejen umělci, v jejichž díle se Kafka objevuje jako přímá inspirace (ať už coby osobnost, nebo literární dílo), ale také autoři, jejichž tvorba si s sebou nese do dnešní doby něco všeobecně kafkovského.

Každý má svého Kafku

Díla třicítky vystavujících současných umělců doplňují jejich citace, teze či myšlenky o vlastním vztahu s Kafkou. Rakouský tvůrce Gottfired Helnwein se chytá za hlavu: „Konečně mi to došlo. Kafka je vrcholný realista. Trvalo mi celý život, než jsem pochopil, že Kafkův Proces a Zámek jsou jen na dřeň poctivé a věcné zprávy o světě, ve kterém žiji.“

Jaroslav Róna líčí kuriózní sousedství s Kafkou na starém židovském hřbitově, kde má svůj ateliér, Josef Bolf vzpomíná na setkání se strojem z povídky V kárném táboře a stejně tak Jan Švankmajer vysvětluje, že popis „trestajícího stroje“ ho pronásleduje dodnes.

Britský umělec Mat Collishaw se pak například zamýšlí, jak by asi Kafka reagoval na sociální sítě a otázku internetové identity.

Ještě než návštěvník vstoupí do samotné výstavy, vítá ho v přízemí právě Collishawova prostorová instalace. Animatronická kostra jelena se pohybuje, vrtí a klesá v reakci na příspěvky na síti X, které

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Výtvarné umění

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější