Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Sucho ničí Česko, Green Deal je v nedohlednu. Bohdan Sláma v novém filmu vypráví o drancování české krajiny

Tomas Sean Pšenička a Marek Daniel ve filmu Sucho. Foto: Bontonfilm
Tomas Sean Pšenička a Marek Daniel ve filmu Sucho. Foto: Bontonfilm

Po loňském Brutálním vedru je Sucho Bohdana Slámy nejspíš teprve druhým hraným českým filmem na téma klimatické krize. Načasování premiéry je příhodné, do kin film vstupuje v době, kdy se na Prahu valí traktory s protestujícími zemědělci.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Českým filmařům je často vyčítáno, že se příliš nezaobírají aktuálními problémy souvisejícími s proměnami světa a současné společnosti. Očekávalo se, že s těmito tématy přijdou spíše představitelé nejmladší české filmařské generace, a dotkl se jich už Albert Hospodářský v loňském zdařilém, ač poněkud přehlédnutém debutu Brutální vedro.

Teď se poněkud překvapivě přidává jeden z nejzkušenějších a nejetablovanějších českých režisérů, šestapadesátiletý Bohdan Sláma. Jeho novinka Sucho je ambiciózním pokusem pojednat téma klimatické krize a souvisejícího zemědělského drancování české krajiny prostřednictvím dramatu dvou znesvářených rodin na venkově. Přitom film přes silné herecké obsazení spíše selhává, ač i snaha téma v něm vůbec otevřít se cení.

Vykořeněný venkov

Sláma se dlouhodobě snaží mapovat problémy českého venkova a odlehlejších lokalit. Zatímco většina českých filmařů natáčí filmy z leckdy mondénních pražských bytů či z prostředí totálně odtržených od reálného života nebo unikají do historických látek, Sláma se venkovu a společenským periferiím věnuje už od svého debutu Divoké včely – přes Štěstí, Venkovského učitele až po Čtyři slunce.

Odskočil si odtud jen s romantickou Bábou z ledu (2017), koketuje ale i s historickými látkami, jako byla před čtyřmi lety Krajina ve stínu a jako bude jeho druhý letošní snímek Konec světa z Československa 60. let.

Sláma sám na venkově žije, a tak zná jeho problémy a snaží se je tematizovat. Žádný jiný český režisér se českému venkovu nevěnuje tak soustavně, ač i ve Slámových filmech jsou venkovské kulisy často spíše pozadím pro vztahová dramata.

V těchto filmech se povětšinou přímo netematizuje mizérie a vykořeněnost velké části venkova, neřeší se místní těžká sociální situace a s ní související napětí pociťované vůči Praze a společenským lídrům.

Porozumět českému venkovu se přitom ukazuje jako zásadní. Zejména kvůli

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Film

Klimatická krize

Zemědělství

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější