Velel půlce armády, pak se zradikalizoval. Protiunijní scéna má nového hrdinu: generála Blaška
Protiunijně naladěná Svoboda a přímá demokracie našla recept, s jakým oslovit dost voličů na dosažení Evropského parlamentu. Vyplatila se jí sázka na generála ve výslužbě Hynka Blaška, který získal čtvrtý nejvyšší počet preferenčních hlasů. Blaškův život je příběhem radikalizace člověka, který ještě před dvanácti lety příliš radikální nebyl.
Prošedivělý, se strohou bradkou, o půl hlavy vyšší než ostatní. Na armádních cvičeních i tiskových konferencích nešlo generála Hynka Blaška přehlédnout. Z vojska odcházel před sedmi lety se dvěma zlatými hvězdami na zlatě lemovaném nárameníku, tedy v hodnosti generálmajora.
V luxusní restauraci na pražském Staroměstském náměstí, kde dá host za vepřovou panenku a pivo bezmála 600 korun, v neděli sledoval, jak se z osmého místa kandidátky probil do jejího čela a stal se europoslancem. Jen Luděk Niedermayer, Dita Charanzová a Jan Zahradil měli více preferenčních hlasů. Prorazit v politice se Blaško snažil už delší dobu, nyní dosáhl největšího úspěchu. A to bez toho, že by se usmíval z billboardů s lídrem SPD Tomiem Okamurou.
Blaško před sedmi lety platil za kritického a otevřeného důstojníka, jemuž se leccos nelíbilo. Zároveň měl však pověst muže, který zná své místo. „V době jeho aktivní služby mi nepřišlo, že by byl tak radikální, a byť měl odpůrce, mnozí podřízení na něj nedali dopustit. K ministru Vondrovi měl kritický postoj,
