Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Surogátní mateřství bude jen pro heterosexuální páry. A po schválení soudu, říká poslankyně Decroix

„Mohu se sice bavit o manželství pro všechny, rozvodech, ale pokud se nám rozpadne soudržnost společnosti, je úplně jedno, co budeme dělat – demokratický systém spadne,“ říká poslankyně ODS Eva Decroix. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
„Mohu se sice bavit o manželství pro všechny, rozvodech, ale pokud se nám rozpadne soudržnost společnosti, je úplně jedno, co budeme dělat – demokratický systém spadne,“ říká poslankyně ODS Eva Decroix. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Poslankyně ODS Eva Decroix chce na dubnovém sjezdu strany kandidovat na post místopředsedkyně. „Dostala jsem nominace od několika regionů, chci do toho jít. Záleží mi na tom, co se tu bude dít. Tak nechci sedět v koutě,“ říká v rozhovoru pro Deník N. Kromě toho popisuje, jaká shoda zatím panuje ohledně zákonné úpravy náhradního mateřství a proč se nebude týkat homosexuálních párů. Možnosti stát se rodiči by mohly využívat jen neplodné heterosexuální páry, a to ještě za podmínky, že jim to povolí soudy. Vláda, jíž je její domovská ODS hlavní silou, by měla podle Decroix zlepšit strategickou komunikaci. Popisuje také, proč je v zájmu země nutné dělat v politice kompromisy.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • V jaké fázi je zákonná úprava náhradního mateřství?
  • Proč se nebude týkat i homosexuálních párů?
  • O jaká témata se vedou kulturní války?
  • Může spor o manželství pro všechny rozbít vládní koalici?
  • Co dělá premiér Petr Fiala špatně a proč víc netlačí na boj s dezinformacemi?
  • A proč společnost neakceptuje političky jako rozhodující hlas ve společnosti?

Istanbulská úmluva, manželství pro všechny, redefinice znásilnění –⁠⁠⁠⁠⁠ to jsou témata, která vás často oddělují od hlavního proudu vaší domovské ODS. Jak se vám s tímto přístupem ve straně funguje?

Moje hlavní doména je rodinné právo. Dnes řešíme především zjednodušení rozvodů a jak je přestat tabuizovat. Pokud se věnuji tomu, jak fungují věci v rodině, dostanu se i v rámci rozvodů k domácímu násilí, což velmi umně a ve spolupráci s iniciativou Pod svícnem uchopila poslankyně STAN Barbora Urbanová.

Moje pojetí je malinko širší, protože to je celé občanské právo a na to navazují jiná témata –⁠⁠⁠⁠⁠ od surogátního či náhradního mateřství po úpravu procesních předpisů. ODS je pravicová strana založená na svobodě, respektu k individualitě a žádné z těchto témat není nic, co by ODS nebylo vlastní.

Pokud jde o vámi zmíněné náhradní, někdy též surogátní mateřství, před časem jste jednali o jeho legislativní úpravě. Dospěli jste k nějakému posunu?

Byla to pátá schůzka pracovní skupiny, kterou iniciovalo ministerstvo spravedlnosti poté, co dostalo pokyn od vlády, aby vznikl věcný návrh zákona. Probírali jsme postupně právní, zdravotní, etické, psychologické aspekty a z té debaty vyplynula struktura návrhu zákona. Na většině bodů je shoda, ale důležité je, že jsme se shodli, že půjdeme cestou regulace.

To znamená?

Úplně původní otázka byla, jestli chceme čistý zákaz náhradního mateřství, nebo jeho regulaci. Jdeme cestou regulace, což je v souladu s usnesením vlády, a jsem za to ráda. V pracovní skupině jsme postupně hledali jednotlivé podmínky, kdo může být náhradní matkou, kolik jí může být let, jak má být zdravá, jestli a jak máme zkoumat její psychologickou připravenost či důvody, proč do toho vstupuje, jak máme zabránit tomu, aby se náhradními matkami nestávaly jen ženy ve složité sociální situaci.

Diskutovali jsme, kdo mohou být zamýšlení rodiče, také je potřeba právně vyřešit, kdo bude matrikovou matkou v okamžiku, kdy se dítě narodí. Naposledy jsme řešili téma mateřské a rodičovské. Mám dojem, že jsme se shodli na většině bodů. Teď bude na ministerstvu spravedlnosti, aby to zpracovalo a předložilo finální návrh.

V souvislosti se surogátním mateřstvím se více mluví o kulturní válce a méně o situaci rodin, které tuto možnost využijí. Je složitá jak pro rodiče, tak pro ženu, která do takové dohody vstupuje. Ani jedna strana nemá jistotu, že vše dopadne, jak si představovaly. Jak jste to vyřešili?

Náhradní mateřství bychom měli vnímat zákonně i společensky jako opravdu ultimátní poslední možnost pro ty, kterým se nedaří mít dítě žádným jiným způsobem.

Není to tedy snaha rozšiřovat či zavádět nějaké obchodování s dětmi, což je termín, který někteří používají. Je to férové přiznání toho, že moderní medicína nabízí možnosti a lidé, kteří opravdu touží po dítěti, využijí všech cest. A buď to budou cesty regulované, nebo to bude probíhat v šedé zóně.

Jakou verzi náhradního mateřství podporujete? Musí být mezi náhradní matkou a rodiči nějaký vztah?

V rámci odborné skupiny jsme si odsouhlasili, že budeme používat termíny „náhradní matka“ a „zamýšlení rodiče“.

Neupravujeme povinnost, že by mezi zamýšlenými rodiči a náhradní matkou musel být příbuzenský vztah. Ale upravujeme, že není možné, aby náhradní matka byla i biologickou matkou – nemůže být využito její vajíčko. Současně alespoň jeden ze zamýšlených rodičů musí být tím biologickým rodičem. To znamená, že druhý může být nahrazen, ošklivě řečeno, anonymním dárcem.

Náhradní mateřství

Náhradní neboli surogátní mateřství je proces, kdy je embryo vloženo do dělohy náhradní matky. Ta dítě odnosí a porodí. Embryo je většinou tvořené spermatem otce a vajíčkem matky, ale někdy může sperma nebo vajíčko poskytnout jiný dárce. Náhradní matka vajíčka nikdy neposkytuje, dítě nesmí být jejím biologickým potomkem.

V Česku neexistují zákony, které by tento proces upravovaly, není zakázané, ale ani nijak definované. Současně platí, že matkou dítěte je vždy ta žena, která ho porodila, ačkoli s ním nemusí být geneticky spřízněná, a je také zapsaná v rodném listu. Proto se musí náhradní matka po narození dítěte vzdát a dát souhlas s jeho osvojením biologickými rodiči.

V Česku se za poslední rok debata o náhradním mateřství výrazně zvedla. Kontroverzní téma, které je i v zahraničí součástí kulturních válek, tu nyní může zastavit snahy zlepšit práva stejnopohlavních párů. Jak před časem popsal Deník N, výraznou roli v tom sehrála Aliance pro rodinu.

Jak bude tedy návrh upravovat vztah mezi zamýšlenými rodiči a náhradní matkou? Dnes rodiny nemají jistotu, že žena, která jim dítě porodí, dodrží dohodu. A nejistota platí i opačně. Mohou sice mít smlouvu, ale ta je v současné legislativě obtížně vymahatelná. Jak bude toto ošetřené?

Celý systém by měl být založen na prevenci. Proces náhradního mateřství by měl být na obou stranách zajištěn tak, aby do něj opravdu vstupovali ti, kteří ví, co je čeká. Může nastat mnoho jiných konfliktních, složitějších situací. Proto chceme nastavit, že náhradní matka musí projít psychologickým posouzením, musí být seznámena s okolnostmi, jež mohou nastat. Jestli tu bude nějaká etická komise, psychologická zdravotnická komise, uvidíme.

Samozřejmě se stává, že v průběhu těhotenství mohou nastat nepředvídatelné situace. Vycházíme z toho, že dokud je plod součástí matky, tedy během těhotenství, měla by to vždy být náhradní matka, která

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Sněmovna

Vláda Petra Fialy

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější