Deník N

Uvařit se dá košťál z brokolice i listy od květáku. Jedl jsem dva měsíce prošlý jogurt a byl v pohodě, říká záchranář jídla

Adam Podhola, jeden ze zakládajících členů iniciativy Zachraň jídlo. Foto: archiv Zachraň jídlo
Adam Podhola, jeden ze zakládajících členů iniciativy Zachraň jídlo. Foto: archiv Zachraň jídlo

Na jejich kuchařku, která radí, jak neplýtvat jídlem, se za pouhý týden na internetu nasbíralo 200 tisíc korun. Fanouškům nápadu nestačilo ani to, přidali proto 50 stran navíc. Crowdfundingová kampaň skončila v pátek se 346 tisíci na kontě. O tom, co v kuchařce od Zachraň jídlo vlastně bude, čím se v českých kuchyních plýtvá nejčastěji a co s tím může každý dělat, v rozhovoru pro Deník N mluví jeden ze zakladatelů iniciativy Adam Podhola.

Co v knize vůbec je? Jsou to recepty ze zbytků pečiva? Zeleniny?

Poslední čtyři roky dáváme dohromady takzvané záchranářské recepty. Chceme naučit lidi, aby byli v kuchyni kreativnější a zpracovávali přebytky. Můžete mít hodně brambor a rýže od nedělního oběda a existuje spousta způsobů, jak z nich udělat nové jídlo. Zároveň tam budou i recepty, které budou lidi učit, jak zpracovat přebytky z letní úrody – různé džemy, čatní nebo sušené a jinak zpracované ovoce a zeleninu.

Spousta lidí také vyhazuje košťály od brokolice nebo od květáku. Budeme tam proto mít i recepty, kde chceme ukázat, že se dá zelenina zpracovat celá.

Jak takové recepty vznikají? Stoupnete si jako tým nad košťál brokolice a dumáte, co s ním?

Ne, ne (smích). Stojí za tím zkušení kuchaři. Recepty máme vyzkoušené, jsou moc dobré, na stránkách je zveřejňujeme poslední čtyři roky. Autorkou většiny z nich je Zuzana Štěpníčková, která má s gastronomií bohaté zkušenosti. Dává je dohromady prostřednictvím různých rešerší, může jít o jiné kuchařky, které se věnuji tomuto tématu. Je to získávání inspirace ze zahraničí a přizpůsobování místním potřebám. Chceme, aby odpovídaly místním reáliím a tomu, co se v Česku nejvíce vyhazuje. Kuchařka je takovým vyústěním našeho nasbíraného know-how. Řekli jsme si, že by bylo fajn dát lidem praktický návod, co můžou udělat, aby šetřili svou peněženku a přírodu.

Čím se tedy v Česku plýtvá nejvíce?

Je to ovoce, zelenina, pečivo, mléčné výrobky a maso. Závisí na tom, jak to lidé skladují – často dávají do lednice věci, které tam nepatří a kazí se, udělají toho hodně a pak neví, co s tím. Často zaměňují pojmy v označování trvanlivosti, neznají rozdíly mezi „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“. Pak vyhazují věci, protože si myslí, že jsou nebezpečné, ale nemusí to tak být.

Fungují i nějaké předsudky? Třeba košťál z květáku spousta lidí asi nejí. Stejně tak u masa se častěji pracuje s celými kusy svaloviny než s vnitřnostmi.

Určitě. Třeba recepty z masa jsme se do knihy rozhodli dát, byť je maso největší zátěží životního prostředí. Když už si ho lidé ale koupí, chceme, aby se opravdu zužitkovalo a nevyhodilo se. Většina masových receptů se proto bude soustředit na využívání ne zcela běžných částí zvířete.

Myslím, že jsou to zažité věci – že to lidé nejsou zvyklí používat nebo si nemyslí, že je to možné použít. A přitom když to zkusí, výsledek je skvělý.

Mě třeba překvapilo, že listy z květáku jsou taky jedlé a máme recept

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější