Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Schopnosti, cena, otazníky i konspirační teorie. Vše o nákupu letounů F-35 na jednom místě

Víceúčelové bojové letouny F-35 Lightning II. Foto: United States Air Force
Víceúčelové bojové letouny F-35 Lightning II. Foto: United States Air Force

Česko na konci ledna podepsalo smlouvu o pořízení 24 víceúčelových bojových letounů F-35. Zařadí se tak mezi 14 aliančních uživatelů tohoto stroje. Deník N přináší ucelený přehled nejdůležitějších článků, které o chystaném nákupu vydal.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Čím jsme seriál o F-35 začali

První velký a důkladný text o F-35, limitech veřejné diskuze o letadlech, jejich schopnostech i finanční nákladnosti jsme přinesli v srpnu 2022. Tehdy ještě ministerstvo obrany žádné velké množství konkrétních dat neposkytovalo.

V textu jsme se pokusili velmi hrubě odhadnout, v jakých číslech by se mohly náklady na letouny pohybovat, a to i na základě finské zkušenosti s F-35. Vyšla nám suma 240 miliard korun na zavedení a 40 let provozu.

Ministerstvo obrany loni uvedlo cifru 322 miliard korun, v tom je tedy náš předloňský článek nepřesný, byť lepší čísla tehdy k odhadu nebyla. Rozdíl způsobilo hlavně podcenění nákladů na infrastrukturu, částečně k němu přispěla i inflace.

Armádní start

Vojáci začali o nákupu letadel F-35 intenzivněji komunikovat v říjnu 2023. Tehdy přišli s výpočtem, že provoz tohoto letounu je oproti stroji JAS-39 Gripen (tedy dosavadní stroj českého letectva) dražší jen o čtvrtinu.

To celou diskuzi o letadlech posunulo do jiné roviny. Do té doby byl ve veřejnosti rozšířený názor, že provoz F-35 je násobně dražší. Proto se bralo za dané, že Česko tento letoun nepořídí.

Co říká pilot, který F-35 „vyzkoušel“

Aleš Svoboda je stíhací pilot českého letectva, jeden z těch, kteří si na simulátorech už letoun F-35, případně boj proti němu, mohli vyzkoušet. V rozhovoru pro Deník N popisuje, v čem jsou rozdíly oproti tomu, když letí v technologicky i konstrukčně starším letounu.

Svoboda popisuje, že se v F-35 může pustit do větší přesily, a vysvětluje, jak tyto věci letci počítají a vyhodnocují předem. Popisuje také, jak pilota letadla, které nemá technologii stealth –⁠⁠⁠⁠⁠ která snižuje riziko detekce letounu –⁠⁠⁠⁠⁠, nepřátelská protivzdušná obrana dobře vidí a proč je to problém například pro ukrajinské piloty.

Jen málo nasaditelné letouny?

Američané mají v ozbrojených silách zavedenou kulturu, kde velmi bedlivě sledují, jak jsou jejich letouny nasaditelné, případně připravené – termínů lze použít více, obecně zkrátka měří, jestli jsou letouny spíš po ruce velitelům, nebo v servisech. Zrovna u F-35 je poměrně rozšířená výtka, že v této statistice nevyniká.

Je to přitom klíčově důležitý parametr: když máte letectvo, na němž je neustále potřeba něco opravovat, zdaleka nemáte po ruce tolik letadel, kolik jste jich za nemalý peníz koupili. Jenže pokud jste někde zahlédli titulky, jak jsou americké letouny málo nasaditelné, je to zejména tím, že tento parametr kromě USA nejspíš nikdo tak pečlivě nesleduje.

Podrobnější pohled do údajů GAO, amerického úřadu, který příslušná čísla měří, ukazuje, že F-35 nad jinými letouny ani zásadně nevyniká, ani za nimi nezaostává. Dokonce ani za českými gripeny.

Bude to 150, 216, 322 nebo 400 miliard?

Mohlo by se zdát, že kdykoliv otevřete článek, najdete jinou sumu, na kolik Česko letouny reálně přijdou.

Udělejme v tom tedy jasno: 150 miliard je ministerstvem obrany udávaná cena za nákup a zavedení 24 letounů do provozu – počáteční fáze provozu začne v roce 2031, plný provoz o čtyři roky později. Částka 216 miliard je zjednodušeně řečeno tato zaváděcí cena plus provoz gripenů a některé další modernizační projekty na dalších 13 let (detailně to popisujeme zde).

Částka 322 miliard je suma, jíž nyní ministerstvo obrany vyčísluje nákup a zavedení F-35 do provozu plus jejich předpokládaný provoz do roku 2069. Samozřejmě v současné hodnotě koruny.

400 miliard je pak číslo, kterým hnutí ANO nákup kritizovalo jako předražený –⁠⁠⁠⁠⁠ a to když bez zdůvodnění onu 322miliardovou sumu o něco zvětšilo.

Kritika ze strany ANO

Pro hnutí ANO se nákup F-35 stal jedním z hlavních prvků kritiky Fialovy vlády. Nutno dodat, že na to má hnutí právo – a současně platí i to, že obranné výdaje jsou ze strany opozice velmi často kritizovatelné už z principu. Je u nich totiž často velký podíl investic a lidé přímý dopad lépe vybavené armády nevidí.

Hnutí ANO kritiku nákupu rozvinulo ve stranickém měsíčníku, Deník N zase rozebral argumenty hlavní opoziční síly v zemi a porovnal je s realitou.

Jak si Česko stojí v porovnání se světem

Mezi členskými státy NATO bude Česko –⁠⁠⁠⁠⁠ co do počtu letounů –⁠⁠⁠⁠⁠ nejspíš (prozatím) nejmenším uživatelem F-35. Nabízí se ale otázka, jestli jsme stroje koupili výrazně dráž, nebo levněji než jiné státy.

Odpovídáme na ni v tomto textu. Nepřináší ale žádné skandální zjištění: například Kanada a Finsko (které letadel kupují výrazně víc než my) je mají za velmi podobnou cenu na letadlo a rok, aspoň podle dostupných čísel. Velmi podobně vycházíme také ze srovnání se Švýcary, kteří byli velmi transparentní a nákup 36 letadel argumentovali na veřejnosti velmi otevřeně.

Důležité je také to, jestli nákup F-35 nezmrazí další modernizaci armády. Pokud ale bude Česko na obranu dávat dvě procenta HDP, jak souhlasilo i opoziční hnutí ANO, nemělo by se to stát: v zaváděcí fázi mají výdaje na F-35 zabírat asi 7,3 procenta armádního rozpočtu, v pozdější provozní fázi zhruba 3,8 procenta. Na druhou stranu armáda ale připouští, že vnitřní dluh, způsobený lety šetření, bude umazávat ještě dlouho.

Jaká letadla budou létat v Evropě a kdo jich má kolik

Veřejnou debatou zazněla i obava, aby celá obrana evropských spojenců nestála na jednom typu letounu, čímž by se v případě jeho uzemnění ocitla Evropa bez letadel.

Tato obava je lichá a důvody jsou dva. Ten první je prostý – když jsou nějaká letadla uzemněna, třeba kvůli zjištěné závadě nebo nehodě některého z nich, jde o rozhodnutí činěné v míru, protože si dané země mohou dovolit stroje uzemnit a prakticky nic jim nehrozí. A je to lepší než případně ztratit další letadlo. Ve válce se postupuje zcela jinak, tam ztráta letadla nevede k uzemnění celého letectva.

Druhý důvod je ten, že celá Evropa rozhodně na letouny F-35 nepřechází, jak jsme spočítali v tomto textu. V nejbližších deseti letech budou na evropském nebi nejsilněji zastoupeny typy F-16, F-35 a Eurofighter, v menší míře francouzský Rafale a modernizovaný švédský Gripen. Ve 40. letech by se mohly začít objevovat první bojové letouny nové generace.

Čím budou české F-35 vyzbrojené?

Jednou z diskutovaných slabin stroje F-35 dosud bylo to, že ve svých trupových šachtách mohly nést nanejvýš čtyři řízené střely vzduch–vzduch. Letoun umí nést další střely pod křídly, tím se ale snižuje jeho hodnota spočívající v obtížné radarové zjistitelnosti.

Nejnovější verze F-35A – tedy verze určené pro české letectvo – má řízených střel v trupu nést šest, tedy o polovinu více. Detailněji jsme předpokládané parametry letounů pro Česko popsali zde.

„Hamás neodstrašily“

Úroveň tolik vzývané veřejné debaty o letounech nicméně přinejmenším v politickém prostředí byla relativně nízká. Kritik nákupu, šéf ANO Andrej Babiš, například neváhal letounům vyčíst, že „jsou nejdražší, ale Hamás neodstrašily“ – ačkoliv k odrážení teroristických útoků v obydlených oblastech se bojové letouny nepoužívají.

Místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička zase při téže příležitosti, při níž řekl Babiš výše zmíněnou větu, prohlásil, že hnutí ANO by vojákům uložilo udělat vojenské doporučení tak, aby v něm letouny F-35 nemohly zvítězit. Jinými slovy: aby vojáci přikryli politické rozhodnutí americké stroje nekoupit.

Jak ruská propaganda slavně zvítězila nad F-35 a českým poslancem

Pro Rusko je rozšíření letounů F-35 v NATO velmi nepříjemná zpráva. Rusové počítají s logickým předpokladem, že kdyby se kdykoliv v budoucnu měli utkat s NATO, chránila by je síť protivzdušné obrany, tvořená mimo jiné radary. Jenže F-35 na radaru –⁠⁠⁠⁠⁠ když to zjednodušíme –⁠⁠⁠⁠⁠ vidět není, a když, tak až pozdě, zblízka nebo jen na chvíli.

Rusové proto používají celkem průhlednou fintu – šíří příběhy, jak je letoun F-35 úplně k ničemu a jde o naprosté plýtvání penězi. Vědí, že na Západě žije řada lidí, kteří jejich weby čtou, utvářejí si z nich názory a formují veřejnou debatu.

Připusťme, že může jít i o ruskou propagandu dovnitř, tedy uklidnění prostých Rusů, že si jejich síly s letounem F-35 poradí.

Jednomu takovému manévru neodolal ani český web Security Magazín a návazně na to jeden nikoliv bezejmenný český poslanec, který tento ruský smyšlený příběh šířil.

Debata N: Supervolební rok v české politice
Jak moc mohou různé volební strategie rozštěpit vládní koalici a co se může změnit po eurovolbách a krajských a senátních volbách v Česku? Do jaké míry může výsledek letošních trojích voleb ovlivnit zásadní volby do Poslanecké sněmovny příští rok?

Redaktorka Deníku N Markéta Boubínová si do debaty v Knihovně Václava Havla pozvala politoložku Annu Shavit (FSV UK), sociologa Martina Buchtíka (STEM) a redaktora Jana Tvrdoně (Deník N). V úterý 5. března od 19 hodin.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Armáda ČR

NATO

Vláda Petra Fialy

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější