Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Co Češi stále nevědí o první republice a hlavně o Benešovi

Jiná zahraniční politika než ta benešovská nebyla a nad Benešem držel ochrannou ruku Masaryk, na kterého si nikdo netroufl. Foto: ČTK
Jiná zahraniční politika než ta benešovská nebyla a nad Benešem držel ochrannou ruku Masaryk, na kterého si nikdo netroufl. Foto: ČTK

Esej Petra Pitharta: Československá zahraniční politika žila v iluzích celých dvacet let. Mnichov byl pro veřejnost naprostým šokem, nesrozumitelnou zradou. Obávám se ale, že nás dezorientuje dodnes.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Je to, jako když skládáte puzzle. Zdá se vám, že už konečně máte o první republice všechny dílky informací, hodně jich po listopadu 1989 přibylo, je jich celá hromada, ale nakonec se ukáže, že jich asi dost chybí. Složený obrázek totiž nedává smysl, je děravý.

Dnes díky editorským i původním pracím historiků Jana Cholínského a Martina Nekoly víme – tedy můžeme vědět – podstatně víc.

Jimi editované naprosto klíčové knihy Josefa Kalvody Geneze Československa a Sovětizace Československa a Rudolfa Kopeckého Vzpomínky starého novináře s podtitulem „Proti Benešovi, nacistům a komunistům“ se ale moc neprodávají. Neví se o nich, nejsou v největších knihkupectvích.

Edvard Beneš dnes již není nedotknutelný, ale širší veřejnost jej má spojeného převážně s „těmi dekrety“, které „s ohledem na kolektivní přisuzování viny“ nutily k útěku, k vyhánění a umožnily násilně vysidlovat sudetské Němce, (termíny kurzivou jsou slova česko-německé deklarace) a to přece bylo dobře…

A tak pořád ve veřejném mínění platí, jako by se všechno zvrtlo k horšímu až únorovým pučem (1948). Jako by „třetí republika“ (1945–1948) nebyla přípravou na nástup totalitního režimu. Lze předpokládat, že jmenované knihy proto půjdou proti srsti i velké části čtenářského publika – a proto je ani nebude vyhledávat a číst. Máme přece konečně útěšný obraz první republiky pevně zafixovaný – a teď nám do něj bude někdo čmárat a škrtat v něm? Beneš je jako prvorepublikový ministr zahraničí, předseda vlády a od roku 1935 prezident vesměs šetřen. Byl přece do poslední chvíle mužem Masarykovy nekompromisní volby. Nikdo dosud dostatečně jasně neřekl, že jeho zahraniční politika nejenže měla určité dílčí chyby, ale že byla od počátku do konce chybná. Katastrofická.

K jejímu pochopení je třeba vrátit se k

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Esej

Historie

Česko, Komentáře, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější