Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kontroverzní výsledek rekonstrukce Clam-Gallasova paláce: odborníci diskutují, jak opravit opravu

Clam-Gallasův palác po rekonstrukci. Foto: Muzeum města Prahy
Clam-Gallasův palác po rekonstrukci. Foto: Muzeum města Prahy

V pražském Národním technickém muzeu proběhlo 11. ledna odborné kolokvium k obnově Clam-Gallasova paláce na pražském Starém Městě. Pro laiky možná nenápadná akce, ale na poli památkové péče ostře sledovaná událost. Co o kritizované rekonstrukci prozradila?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Když byl honosný barokní palác v historickém centru Prahy na jaře minulého roku otevřen, na Národní památkový ústav se snesla kritika odborné veřejnosti. Nedostatky rekonstrukce, o kterých se na lednovém kolokviu diskutovalo, je teď třeba napravit – skutečně k tomu ale dojde?

A změní se konečně celý systém památkové péče, kvůli kterému se podobné situace pořád dokola opakují? Už samotnou soutěž na rekonstrukci totiž provázela pokuta od České komory architektů, která upozorňovala na nerovné podmínky všech uchazečů. Ani ta však na průběhu celé věci nic nezměnila.

Kritici vyčítají rekonstrukci diletantismus

Clam-Gallasův palác ze začátku 18. století je dílem vídeňského architekta Johanna Bernarda Fischera z Erlachu a svou uměleckou kvalitou se řadí k předním pražským památkám.

Při rekonstrukci, která probíhala pod dohledem Národního památkového ústavu (NPÚ), byla podle kritiků zdevalvována sochařská výzdoba od nejznámějšího českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna a část fresek od předního italského umělce Carla Innocenza Carloniho.

Sporné body rekonstrukce shrnul předseda Uměleckohistorické společnosti Rostislav Švácha v dopise z června minulého roku, adresovaném ministrovi kultury Martinu Baxovi.

Rekonstrukce dostala cenu Stavba roku 2022, ačkoli je podle historika umění Jana Dienstbiera dokladem „diletantismu“ a měla by být titulována spíše jako

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Architektura

Památková péče

Praha

Výtvarné umění

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější