Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Polemika a kritický pohled místo pěny dní či fandění jedné straně. Peroutkovu Přítomnost nakonec „nevydýchal“ ani T.G.M.

V letech 1924 až1939 řídil Ferdinand Peroutka revue Přítomnost, 1946 až 1948 týdeník Dnešek.
V letech 1924 až1939 řídil Ferdinand Peroutka revue Přítomnost, 1946 až 1948 týdeník Dnešek.

Seriál Přepište dějiny: Málokterému časopisu nebo novinám se stane, že by byly připomínány desítky let po svém zániku. Legendou mezi prvorepublikovými politickými časopisy je bezpochyby revue Přítomnost, která začala vycházet před sto lety, 17. ledna 1924. Proč je stále relevantní a proč se vracet právě k ní, když ani ve své době tak zásadní periodika jako Šaldův zápisník, Var, Čas, Čin, Tvorba, případně i Rudé právo a další podstatné listy se podobného uznání nedočkaly a jejich výkony jsou dnes většinou pro obecné poznání ztraceny?

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Když mluvíme o prvorepublikové žurnalistice, koncentruje se obecné povědomí v zásadě na několik tehdejších novinářských, často i spisovatelských es jako Karel Čapek, Karel Poláček, Egon Ervín Kisch, Ferdinand Peroutka, Milena Jesenská a podobně. Většinou se tak ale připomínají autoři spojení s Lidovými novinami nebo právě s Přítomností, přičemž mainstream tehdejší žurnalistiky upadl v zapomnění. Koncentrace na tak kvalitní počiny, jako byla Přítomnost, je ale do značné míry přemalováváním dobové reality, která stav žurnalistiky první republiky poměrně dost vylepšuje.

Přítomnost na tehdejším mediálním trhu odlišovala ve své době nezvyklá nezávislost, i když i ta by dnes byla relativní. Časopis, u jehož vzniku stál tehdy devětadvacetiletý novinář Ferdinand Peroutka a prezident T. G. Masaryk coby donátor, však vznikal v prostředí, kde základ nabídky novin a časopisů tvořily stranické deníky, tedy listy vydávané politickými stranami, a především jejich názorové postoje proklamující a hájící. Některé tehdejší masové deníky jako Rudé právo, Právo lidu nebo Svobodné slovo, co se názorové části týče, připomínaly často partajní vývěsky.

Soustředit se na téma

Peroutka nicméně založil Přítomnost nikoli jako svůj vlastní nápad, ale právě z popudu prezidenta, což by dnes takové periodikum od počátku z relevantní debaty diskvalifikovalo. Doba ale byla jiná. Prolínání profesí novináře a politika nebylo ještě za první republiky tak neobvyklé. Přeborníkem v tomto ohledu byl tehdy

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Přepište dějiny

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější