Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rusko doufá v konec války už v příštím roce. Tou dobou už bude velká část rezerv pryč, říká finský ekonom

Finský ekonom Iikka Korhonen. Foto: Michal Tomeš, Deník N
Finský ekonom Iikka Korhonen. Foto: Michal Tomeš, Deník N

Ruská ekonomika loni navzdory západním sankcím rostla. Moskva navíc pro letošní rok plánuje štědrý rozpočet pro ruskou armádu. Stav ruské ekonomiky tak může v západních zemích na první pohled vyvolávat nervozitu. Ta je podle ekonoma finské centrální banky Iikky Korhonena částečně oprávněná. Rusku podle něj ale pomalu docházejí možnosti, jak hospodářství udržet při životě. „Rusko doufá v brzký konec války už v roce 2025,“ říká v rozhovoru pro Deník N ekonom z Finska. Právě to je kvůli dlouholetým historickým a hospodářským vazbám jednou ze západních zemí, kde se vývoj ruské ekonomiky zkoumá nejbedlivěji.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na co se také v rozhovoru ptáme:

  • Na jak dlouho Rusku vydrží peníze ve státním Fondu národního bohatství?
  • Proč Rusko prudce zvýšilo rozpočet na obranu?
  • Jak účinné jsou západní sankce?

Loňský rozpočet skončil pro Rusko a prezidenta Vladimira Putina vcelku dobře. Významně mu pomohly především ceny komodit, ropy, plynu. Může se na to Rusko spolehnout i v dalších letech?

Ceny ropy jsou skutečně velmi důležité. Pokud budou na dnešní úrovni, pak může ruský deficit dosáhnout přibližně úrovně dvou, 2,5 procenta HDP. Samozřejmě to ale záleží na tom, kolik peněz se Rusko rozhodne nakonec poskytnout armádě.

Ano, rozpočet pro letošní rok se vyznačuje především prudkým nárůstem prostředků na armádu.

Přesně, ve srovnání s loňským rokem by tak měl vzrůst o 70 procent. A nejsem si vůbec jistý, jestli je Rusko v praxi schopné tolik peněz vůbec utratit. Ten nárůst je totiž enormní.

Sám Kreml nedávno prohlásil, že 90 procent ropy v současnosti prodává do Indie nebo Číny. Znamená to, že sankce ve výsledku selhaly? Nebo že je jejich dopad prostě mizivý?

Klíčovým nástrojem měl být strop na ropu vyváženou z Ruska. Cílem nebylo zastavit export úplně, tím by západní země zbytek světové ekonomiky rozčílily asi příliš. A cenový strop v první polovině loňského roku vcelku fungoval a my vidíme, že se díky tomu ruské příjmy snížily. Rusko se nicméně postupem času ve spolupráci s dopravci naučilo cenový strop lépe a lépe obcházet. Strop ale stále do jisté míry funguje.

Jak?

Vidíme to na datech od čínských celníků. Z nich jsme schopni vypočítat, za jakou cenu Čína ropu z Ruska kupuje, a porovnat ji s cenou z jiných zdrojů. Z toho nám vyplývá, že Čína ruskou ropu kupuje se slevou asi pěti procent. Na začátku loňského roku to bylo třeba až 12 procent. Takže ano, Rusko v současnosti vydělává na ropě víc než dřív. Stále je to ale méně, než kolik by za běžné situace dostalo na běžném trhu.

Co ta sleva pro Rusko fakticky znamená v dlouhodobém horizontu?

Rusko v současnosti za jeden barel ropy dostává přibližně 70 dolarů. V takovém případě ty tržby hladce pokryjí veškeré náklady spojené s její produkcí. A na základě takové ceny může sestavovat rozpočet podobný tomu letošnímu. Pokud ceny klesnou o deset dolarů za barel, na ruský rozpočet už by to mělo významný dopad.

Západní země ale asi nemají dostatečnou sílu na to, aby cenu ropy stlačily níže.

To ne, v globálním měřítku se prostě jedná o věc nabídky a poptávky. Je možné, že ani v letošním roce se ekonomice v Evropě nebo Číně nebude výrazně dařit, v takovém případě klesnou i ceny ropy. Podívejme se ale na Saúdskou Arábii, která je odhodlaná snižovat produkci tak, aby ceny ropy

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Ruská válka na Ukrajině

Rusko

Sankce proti Rusku

Ekonomika, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější