Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Když se nám podaří zachránit chmel, podařilo se nám zvládnout klimatickou krizi, říká klimatolog Trnka

"Kdybychom dosáhli oteplení o čtyři stupně Celsia, pít pivo na zahrádce bude skoro masochistická aktivita, navíc to pivo nebude kvalitní." Foto: Adobe Stock
„Kdybychom dosáhli oteplení o čtyři stupně Celsia, pít pivo na zahrádce bude skoro masochistická aktivita, navíc to pivo nebude kvalitní.“ Foto: Adobe Stock

Chmelnice, na kterých se zásadní surovina pro vaření piva pěstuje, nelze jednoduše přesunout. S dopady změn klimatu se tedy budou muset pěstitelé vyrovnat jinak. Podle klimatologa Miroslava Trnky stojí české chmelařství a pivovarnictví před velkou výzvou. „Naši vnuci možná opravdu kvalitní pivo, jak ho známe my, neochutnají. Ale já pořád doufám, že se podaří chmelařství zachovat,“ říká spoluautor rozsáhlého výzkumu.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny byl v týmu vědců, kteří loni provedli rozsáhlý výzkum o dopadech změny klimatu na produkci chmele uveřejněném v časopisu Nature Communications. Trnka v rozhovoru popisuje, jak se následující roky promění produkce chmele i české pivo.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Jaký vliv mají vysoké teploty na produkci chmele?
  • Co jsou to alfa kyseliny a proč jsou pro chuť piva důležité?
  • Bude pivo stále dražší?
  • Změní se jeho chuť?
  • Proč nejde chmel jednoduše pěstovat jinde?

Loni jste se podílel na rozsáhlém výzkumu o dopadech klimatické změny na pěstování chmele. Co jste zjistili?

Když jsou při vytváření šištice chmele vysoké teploty, obsah látek, které jsou zodpovědné za hořkost piva, v nich bude nižší. Samo o sobě to není nic překvapivého, na počasí reaguje většina rostlin. Pro nás bylo mimořádně zajímavé, jak citlivý chmel ve srovnání s jinými plodinami je. Chmelařské oblasti jsou relativně malé a homogenní a chmel je proto velmi dobrou modelovou rostlinou pro odhad působení počasí a klimatu.

Výsledky ukázaly, že se

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Jídlo a gastronomie

Klimatická krize

Příroda

Rozhovory

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější