Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

S Kolářem si neděláme nic za zády. Prezident má svou hlavu, říká šéf hradního zahraničního odboru

Ředitel Odboru zahraničního KPR Jaroslav Zajíček. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Ředitel Odboru zahraničního KPR Jaroslav Zajíček. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

„Zahraniční odbor jsem zdědil, když to řeknu diplomaticky, vyprázdněný,“ popisuje šéf hradního zahraničního odboru Jaroslav Zajíček. V rozhovoru vysvětluje, zda se ho dotýkaly personální boje na Hradě, proč se prezident zapojil do debaty o euru či nárocích Lichtenštejnů v Česku nebo jak vznikají Pavlovy projevy.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Jak se změnila zahraniční politika Hradu oproti éře Miloše Zemana?
  • V jakém stavu převzal Zajíček zahraniční odbor?
  • Jak koordinuje Pavel své výstupy s vládou a proč vznikl spor o přesun ambasády v Izraeli či o nového velvyslance v Moskvě?
  • Chystá se Pavlova cesta do Bílého domu či na Tchaj-wan?
  • Jak moc prezident osobně řídí svou zahraniční politiku?
  • Jakou pozici má nyní Petr Kolář a jaké má Zajíček vztahy s kancléřkou Janou Vohralíkovou?

Před příchodem na Hrad jste pracoval na ministerstvu zahraničí, byl jste jedním z velvyslanců v našem zastoupení při EU v Bruselu, dokonce v době předsednictví. Jak moc se vaše stávající práce liší?

Mně to dochází v podstatě až teď, abych se přiznal. Na ministerstvu zahraničí jsem byl dvacet pět let (Zajíček se může na MZV opět vrátit, pozn. red.), navíc jsem byl v posledních letech v Bruselu, který je světem sám pro sebe. Zhruba rok dopředu víte, co se bude dít.

Tady sice nejednáme se zástupci europarlamentu ve čtyři hodiny ráno, ale musíme permanentně vědět o tom, co se děje ve světě, dvacet čtyři hodin, sedm dní v týdnu. Nic nám nesmí utéct. Tady jednáme se všemi, ať už je tématem zemětřesení v nějaké zemi, nebo je někdo zvolen, či se rozhodujete o tom, koho přijmout a kam jet. Takže je to mnohem komplexnější, musíte být neustále ve střehu. Není vlastně možné si odpočinout, to je hlavní rozdíl. Jinak kostra mého týmu je tvořena bývalými lidmi z ministerstva zahraničí nebo ze státní správy, takže si tuto součinnost přenášíme i do nového působení.

Nebylo pro vás zarážející, jak moc je Hrad personálně vyprázdněný? Řešil jste tento problém i ve svém odboru?

Samozřejmě jsem řešil i tohle. Chovám úctu ke svému předchůdci Rudolfu Jindrákovi, kterého považuji za velmi schopného diplomata. Je pravda, že jsem odbor zdědil, když to řeknu diplomaticky, vyprázdněný. To znamená, že jsme tým museli v podstatě budovat od nuly, což nebylo úplně ideální, protože pan prezident do toho „vlítnul“ a my jsme museli na začátku dělat hodně muziky v pár lidech. Během půl roku se to podařilo stabilizovat a dokázali jsme zde vybudovat dobrý tým, který funguje.

Jak byste tedy v pár větách shrnul, v jakém stavu jste odbor přebíral?

Když jsem nastoupil, už tady nebyl ani pan někdejší ředitel Rudolf Jindrák, nebyl tady ani jeho zástupce. Byli tady pouze

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Petr Pavel

Rozhovory

Vláda Petra Fialy

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější