Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Čte Hamleta a zajímá se o UFO. Čechy může k medailím dovést brankář, který ustál nepříjemnou kauzu

Brankář české hokejové reprezentace Patrik Bartošák. Foto: Vít Šimánek, ČTK
Brankář české hokejové reprezentace Patrik Bartošák. Foto: Vít Šimánek, ČTK

Před třemi lety jej v Americe obvinili z domácího násilí a tím se na dlouhou dobu rozplynul jeho sen o NHL. Teď je Patrik Bartošák klíčovým mužem národního týmu, který se dnes postaví do branky ve stěžejním čtvrtfinále proti Německu. V příští sezoně se také stane nejlépe placeným hokejistou v domácí soutěži. „Tlak na sebe si nepřipouštím. To, co se mi stalo, mě hodně změnilo,“ řekl gólman v rozhovoru pro Deník N.

Poslední tři roky jste chytal v průměrném českém týmu, teď stojíte v brance reprezentace a čelíte nájezdům hvězd z celého světa. Není to moc velký skok?

Hlavně si mistrovství světa užívám, to je jedna věc. Ta druhá je, že jsem sám nečekal a vůbec si neuměl představit, že se do téhle role dostanu. Myslel jsem si, že sem pojedu jako trojka, nanejvýš. A ne že dostanu důvěru do tolika zápasů. Už teď se mi splnil sen. Trenéři vám neřeknou, kdo z nás ve čtvrtfinále nastoupí do branky. Ale jestli to budu já, pocítím obrovskou vděčnost.

Podle všeho to vypadá, že chytat budete vy.

O to větší čest by to pro mě byla.

Celé Česko žije hokejem, doma se mluví o medaili. Vnímáte to i vy tady v Bratislavě?

Máme nejsilnější tým za posledních x let, takže by bylo načase něčeho dosáhnout, ne? Je super vidět, jak tenhle tým funguje, jak se nevzdává za jakéhokoliv stavu. Všechno šlape skvěle. Asi jediné, co vám můžu před zápasem s Německem říct, je, že se budeme snažit všechny fanoušky nezklamat. Hodně nám na tom záleží.

Patrik Bartošák (26)
Několik let působil v nižších soutěžích v USA. O následné angažmá v týmu NHL Los Angeles Kings přišel poté, co jej přítelkyně nařkla z domácího násilí. Obvinění se nepotvrdilo. V předchozích letech hájil dres Vítkovic, od příští sezóny bude chytat v Třinci.

Hned na začátku mistrovství světa se vám narodil syn. Po vychytaném vítězství se Švédskem jste dokonce tým na chvíli opustil, abyste mohl být u porodu. Stíháte vůbec myslet na hokej?

Zatím docela jo. Ve volných dnech máme jeden trénink, to je všehovšudy práce na dvě hodiny denně. Času zavolat domů a vidět malého na videu mám spoustu. Je pravda, že se mi po ženě i malém hodně stýská, ale ještě pár dní tady tomu musíme dát všechno.

Váš strýc Radek Bonk odehrál v NHL téměř tisíc zápasů, je i mistrem světa z roku 1996 a přivedl vás k hokeji. Uvědomujete si, že můžete domů přivést další medaili?

Já cítím především vděčnost, že reprezentační dres můžu oblíct. Protože jsem se sem dostal strašně pozdě. A toho si nesmírně vážím. Když jsem byl malej,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Hokej

Rozhovory

Sport

V tomto okamžiku nejčtenější